Aristotelés
Organon IV. Druhé analytiky

1961 | Nakladatelství Československé akademie věd

Organon čili nástroj myšlení, tak je označována řada spisů, kde se Aristoteles věnuje pravidlům správného myšlení, usuzování a argumentace. Tyto spisy mají v Aristotelově díle význačné postavení. Aristoteles zachoval Platónovu nauku o tom, že poznání je zachyceno v obecných pojmech, ale opustil jeho jednotu poznání a …bytí – zvlášť se zabývá naukou o bytí a naukou o poznání. Nauka o poznání je zahrnuta právě v 6-ti logických spisech Organon. Organon čili nástroj myšlení, tak je označována řada spisů, kde se Aristoteles věnuje pravidlům správného myšlení, usuzování a argumentace. Tyto spisy mají v Aristotelově díle význačné postavení. Ari…stoteles zachoval Platónovu nauku o tom, že poznání je zachyceno v obecných pojmech, ale opustil jeho jednotu poznání a bytí – zvlášť se zabývá naukou o bytí a naukou o poznání. Nauka o poznání je zahrnuta právě v 6-ti logických spisech Organon.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	220
Jazyk:	česky
Editor:	Jan Patočka
Překladatel:	Antonín Kříž
Edice:	Filosofická knihovna, Organon
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 10. 2020 16:7
Číslo položky:	124282

O autorovi

Aristotelés

Aristoteles ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně – Thessalonike , zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě, asi 60 km SV od Athén. Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. V letech 367 až 347 př. n. l. Aristoteles studoval a pak i vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách. Po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 př. n. l. jej povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra . Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil do Athén, kde se plně věnoval vědě a roku 335 př. n. l. založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také peripatetická škola, která se tak nazývá podle krytého sloupořadí peripatos , kde se žáci učili, nebo od slovesa peripatein , neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů, někdy spíše poznámek nebo záznamů z přednášek. Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy. Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snažil se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Zpočátku sice psal také dialogy jako jeho učitel, z těch se však zachovaly jen zlomky, kdežto téměř celé Aristotelovo dí...

Více od autora