Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Pragensie
Jaroslav Kamper
Procházky Starou Prahou + Karel Škréta

Jaroslav Kamper
Procházky Starou Prahou + Karel Škréta

1910 | Nakladatelství F. Topič

Obsažené svazky:

Karel Škréta, list z dějin českého umění 1910 (70 s., 4 obr)
Procházky Starou Prahou 1910 (Část první) (102 s.)

Stav

Dobrý

neautorská dedikace, Celopergamenová, zlacená horní ořízka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	celopergamenová, zlacená horní ořízka
Počet stran:	70 + 102
Jazyk:	česky
Edice:	23, 28. svazek ed. 23, 28. svazek ed. Osení, knihy mladých čtenářů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2025 12:46
Číslo položky:	1177276

O autorovi

Jaroslav Kamper

Jaroslav Karel Kamper byl český novinář, spisovatel, překladatel, dramaturg, literární, divadelní a výtvarný kritik. Přispíval historickými a kritickými studiemi do českých i německých periodik , byl redaktorem časopisů Květy a Lumír. Pořádal divadelní představení ve smíchovském divadle a v Uranii, působil jako dramaturg nově otevřeného Divadla na Vinohradech. Podílel se na činnosti literárních spolků. Projevoval nadšení pro dramatické umění a pro historii, zejména barokní památky staré Prahy. Byl oceňován pro rozsáhlou redaktorskou, přednáškovou a překladatelskou činnost; jeho dílo ale kvůli předčasnému úmrtí zůstalo z převážné části rozdrobeno po časopisech. Narodil se 12. srpna 1871 v Karlíně. Vystudoval české gymnázium na Novém Městě a pražskou právnickou fakultu. Počátkem 90. let se začal věnovat žurnalistice. Poprvé na sebe upozornil referáty o české literatuře v německém časopise Magazin für Litteratur. Od roku 1894 byl členem redakce pražského německého deníku Politik. Roku 1902 redigoval Obzor literární a umělecký . Po roce 1909 byl redaktorem časopisu Květy a na sklonku života krátce spoluredigoval Lumír . V roce 1910 se účastnil sjezdu slovanských spisovatelů v Sofii. Byl nadšený pro umění. Zprvu se zaměřil na moderní malířství, např. díla Mánesa, Alše, Schweigra, Marolda, Jeneweina a Orlíka, později se ale jeho zájem obrátil ke starým mistrům. Nejvíce si oblíbil baroko v posledních fázích, kdy ustupovalo rokoku a empíru. Měl rád Malou Stranu, kde obdivoval historické památky a v mysli se vracel do šlechtického 18. století. Barokní a pozdně barokní osobnosti, například Václava Vavřince Reinera, Petra Brandla, ale i Jana Ferdinanda Opize a Václava Tomáška pak přiblížil čtenářům v několika studiích. Svými znalostmi přispěl i do soupisu uměleckých památek, vydávaného Českou akad...

Více od autora