Harry Kurt Victor Mulisch byl nizozemský spisovatel židovského původu. Spolu s W. F. Hermansem a Gerardem Revem byl považován za představitele tzv. velké trojky poválečné nizozemské literatury. Psal romány, divadelní hry, eseje, básně a filozofické úvahy. Po smrti svého otce se v roce 1958 přestěhoval do Amsterdamu, kde působil až do své smrti. Mulischův otec emigroval do Nizozemska po první světové válce z Rakousko-Uherska. Během nacistické okupace pracoval pro německou banku Lippmann-Rosenthal & Co., která těžila majetek z konfiskací na židech. Jeho manželka Alice Schwarzová byla židovka, a transportu s malým Harrym unikla jenom díky jeho kolaboraci s nacisty. Babička a prababička Harryho Mulische z matčiny strany však zahynuly v koncentračním táboře. Mulisch se stal světoznámým skrze film Atentát , natočeným podle stejnojmenné knihy. Film získal řadu ocenění, mimo jiné Zlatý globus a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Jeho opus magnum Objevení nebe byl v roce 2007 na základě čtenářské ankety zvolen nejlepší nizozemskojazyčnou knihou všech dob. Častým tématem jeho díla je druhá světová válka. V roce 1963 sepsal knihu o případu Adolfa Eichmanna nazvanou Případ 40/61. I další jeho díla, jakými jsou De Aanslag , Het Stenen bruidsbed a Siegfried se tematicky věnují druhé světové válce. Ve většině z nich se Mulisch zabývá otázkou, jak je možné že Němci natolik podlehli Hitlerovu charismatu. Mulisch do svých děl často zakomponovával mýty a legendy, zejména řeckou mytologii a židovský mysticismus .