Knihy
Příroda a biologie
Biologie
Jan Zrzavý
Proč se lidé zabíjejí

Jan Zrzavý
Proč se lidé zabíjejí : evoluční okno do lidské duše

2017 | Nakladatelství Triton

Homicidy a genocidy se staly součástí lidských dějin, i když vraždění vynalezli již předchůdci člověka, primáti. K vraždám dochází nejen mezi cizími lidmi, ale také mezi příbuznými, uvnitř rodin. Vysvětlení motivů vraždění lze hledat v biologické evoluční determinaci lidského chování a svoji roli zde hraje pochopitel…ně také kultura. Dokud vraždy budou přinášet výhodu pachateli či jeho okolí, lidé se budou vraždit. Autor se nesnaží pátrat po etickém či právním aspektu vražd, ale zaměřuje se přímo na projevy vražedného chování u lidí a jeho vysvětlení na základě zmíněné evoluční biologie. Začátek knihy je věnován uvedení do problematiky biologické determinace a významu evoluční teorie pro pochopení lidského chování. Homicidy a genocidy se staly součástí lidských dějin, i když vraždění vynalezli již předchůdci člověka, primáti. K vraždám dochází nejen mezi cizími lidmi, ale také mezi příbuznými, uvnitř rodin. Vy…světlení motivů vraždění lze hledat v biologické evoluční determinaci lidského chování a svoji roli zde hraje pochopitelně také kultura. Dokud vraždy budou přinášet výhodu pachateli či jeho okolí, lidé se budou vraždit. Autor se nesnaží pátrat po etickém či právním aspektu vražd, ale zaměřuje se přímo na projevy vražedného chování u lidí a jeho vysvětlení na základě zmíněné evoluční biologie. Začátek knihy je věnován uvedení do problematiky biologické determinace a významu evoluční teorie pro pochopení lidského chování.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
ISBN10:	807553221X
ISBN:	9788075532213
Vydání:	2., přepracované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 11. 2024 15:44
Číslo položky:	1051493

O autorovi

Jan Zrzavý

Jan Zrzavý byl český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a příležitostný publicista, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století. Postupně vystřídal několik škol: gymnázium v Havlíčkově Brodě, měšťanskou školu v Kutné Hoře a v Přibyslavi, pak se vrátil do Havlíčkova Brodu, v roce 1905 studoval na stavební průmyslovce v Brně. V moravské metropoli vážně onemocněl. Protože u přijímacích zkoušek v Praze neuspěl, učil se soukromě malovat u Karla Reisnera, Vladimíra Županského a Františka Ženíška. Od roku 1907 studoval několik roků na UMPRUM u profesora Dítěte. Byl ale po školním roce 1908-1909 vyloučen. Ještě se čtyřikrát neúspěšně pokusil dostat na pražskou Akademii, dále byl samouk. V roce 1924 navštívil Francii a až do roku 1939 se do ní opakovaně vracel. V roce 1910 se stal členem sdružení Sursum. V letech 1912–1917 a 1919–1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1923 Umělecké besedy. V roce 1931 realizoval svou první scénickou výpravu pro Národní divadlo v Praze a pokračoval spoluprací až do roku 1959. Jeho režijním partnerem byl především Ferdinand Pujman, režisér a dramaturg Opery Národního divadla, neboť scénografie J. Zrzavého byla věnována téměř výhradně hudebnímu divadlu. V letech 1947-1950 byl profesorem malby a kompozice na Katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1966 byl jmenován národním umělcem. Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku, pískovcový náhrobek, reliéfní kříž v půlkulaté desce, navrhl malíř sám. V Krucemburku se nachází Pamětní síň Jana Zrzavého. Často ho motivovaly pozoruhodné krajiny – cizí i domácí . Své náměty často opakoval....

Více od autora