Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Bertrand Russell
Proč nejsem křesťanem a jiné eseje

Bertrand Russell
Proč nejsem křesťanem a jiné eseje

1961 | Nakladatelství Orbis

Významný představitel buržoazní filosofie 20. století vykládá své životní krédo, které vyznívá v rozhodné odsouzení náboženství v jeho historických i soudobých formách. Russell se neomezuje jen na negativní kritiku. I když není marxista, hlásí se otevřeně k víře v pokrok, vědu, sociální spravedlnost a světový mír. Významný představitel buržoazní filosofie 20. století vykládá své životní krédo, které vyznívá v rozhodné odsouzení náboženství v jeho historických i soudobých formách. Russell se neomezuje jen na neg…ativní kritiku. I když není marxista, hlásí se otevřeně k víře v pokrok, vědu, sociální spravedlnost a světový mír.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

knižní blok se odlepuje od hřebtu

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, knižní blok se odlepuje od hřebtu
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	107
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Kejdana
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 10. 2025 13:6
Číslo položky:	1432266

O autorovi

Bertrand Russell

Bertrand Arthur William Russell , Wales), třetí hrabě Russell, byl britský matematik, filosof, logik, sociální kritik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin. Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku 1872. Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem. Ve věku tří let osiřel a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro matematiku a vyvinul se v něm zájem o filozofii. Po absolvování Cambridgeské univerzity roku 1894 pracoval Russel krátce na britské ambasádě v Paříži a roku 1895 se vrátil na Cambridgeskou univerzitu a působil zde na Trinity College jako odborný asistent. Proti přání své rodiny se Russell roku 1894 oženil s americkou kvakerkou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii; zde také roku 1896 napsal dílo Německá sociální demokracie, první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce Esej o základech geometrie. Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu, ale další jeho filozofický vývoj ho však řadí spíše do novopozitivistické školy. Russel vycházel z názoru, že empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v přírodních vědách. Ty by měly být podle něho vzorem filozofie a nikoliv morálka nebo náboženství. Filozofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdi...

Více od autora