Jan Vladislav
Proč je slunce na obloze samo : pohádky o tom, jak vznikl svět

2017 | Nakladatelství Malvern

Knihu "Proč je Slunce na obloze samo" s podtitulem: „Pohádky o tom jak vznikl svět“ napsal Jan Vladislav v roce 1970, v době, kdy měl za sebou již rozsáhlé pohádkářské dílo. Jde o příběhy, legendy a pohádky sesbírané z kultur celého světa a spojených jediným tématem – dětskou otázkou: „Proč“? Vladislav ji rozdělil do n…ěkolika oddílů týkajících se postupně světa živlů, stromů, květin, lidí, ptáků, plazů, ryb, divokých a domácích zvířat. Jde o mimořádně vyzrálé, čtivé a působivé dílo zkušeného autora.
V roce 1970 Jan Vladislav již nemohl svou knihu vydat. V rukopise zůstala dodnes, 47 let, až do přítomného vydání, které ilustracemi vypravila akademická malířka Zdenka Krejčová. Knihu "Proč je Slunce na obloze samo" s podtitulem: „Pohádky o tom jak vznikl svět“ napsal Jan Vladislav v roce 1970, v době, kdy měl za sebou již rozsáhlé pohádkářské dílo. Jde o příběhy, legendy a p…ohádky sesbírané z kultur celého světa a spojených jediným tématem – dětskou otázkou: „Proč“? Vladislav ji rozdělil do několika oddílů týkajících se postupně světa živlů, stromů, květin, lidí, ptáků, plazů, ryb, divokých a domácích zvířat. Jde o mimořádně vyzrálé, čtivé a působivé dílo zkušeného autora.
V roce 1970 Jan Vladislav již nemohl svou knihu vydat. V rukopise zůstala dodnes, 47 let, až do přítomného vydání, které ilustracemi vypravila akademická malířka Zdenka Krejčová.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	232
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075300742
ISBN:	9788075300744
Ilustrátor:	Zdeňka Krejčová
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 10. 2025 12:42
Číslo položky:	1439481

O autorovi

Jan Vladislav

Jan Vladislav, vlastním jménem Ladislav Bambásek, byl český básník a překladatel. Narodil se v Hlohovci na Slovensku v české rodině poštovního úředníka, bývalého legionáře. Roku 1939 odešel s rodinou do Čech a o tři roky později složil maturitu na gymnáziu v Poličce. Jako maturant pomáhal v místní knihovně a nacházel zálibu v cizojazyčných svazcích. První knihou v originále, kterou přečetl celou, bylo Goethovo Utrpení mladého Werthera. Pak pokračoval s překlady Petrarkových sonetů, to vše ve věku 17 let. Po válce studoval komparatistiku na Karlově univerzitě v Praze, byl žákem Václava Černého; dva semestry také v Grenoblu srovnávací dějiny literatury. V roce 1968 se podílel na vzniku Kruhu nezávislých spisovatelů a roku 1969 mohl konečně ukončit studia na FF UK doktorátem z filosofie. Za normalizace byl znovu zbaven možnosti publikovat. Založil samizdatovou edici Kvart, kde vyšlo přes 120 titulů, mezi nimi i několika svazků jeho vlastních básní, esejí a kritik. V prosinci 1976 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Inscenaci jeho pohádkové hry Popella uvedlo v roce 1975 VČLD DRAK z Hradce králové, v únoru 1977 ji hrálo v Praze, v Divadle S+H. Vzápětí byla inscenace textu „Chartisty“ zakázána východočeským KNV. V září 1976 se jako „guru“ a první čestný člen podílel na „rozjezdu“ ineditního spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. zde přednesl a „publikoval“ svůj esej Tři skici k jednomu obrazu. V roce 1981 byl šikanou režimu donucen k exilu do Francie, kde žil v Sèvres u Paříže a vedl na Vysoké škole sociálních věd seminář o neoficiální kultuře v zemích za železnou oponou. Po Listopadu začal z Paříže uveřejňovat pra...

Více od autora