Knihy
Encyklopedie a učebnice
Učebnice pro základní školu
Luděk J Dobroruka
Přírodopis II pro 7. ročník základní školy

Luděk J Dobroruka
Přírodopis II pro 7. ročník základní školy

2003 | Nakladatelství Scientia

Učebnice úzce navazuje na předcházející díl pokračováním přehledu organismů. V jedné části se text postupně věnuje živočichům se strunou hřbetní a v části botanické pokračuje systematickým přehledem vyšších rostlin, uvozeným obecnými kapitolami vysvětlujícími pojmy rostlina, kořen, stonek, list, květ, opylení, plod, s…emeno, vegetativní rozmnožování atp. Členění textu je obdobné jako v předchozím titulu, i zde na nás čekají četné náměty na samostatná pozorování a práce, např. jak rozeznat letícího čápa od volavky, jak se krmí sýkorky, co je strakapúdova kovadlina či jak si zhotovit vlastní herbář, jak pracovat s klíčem, s atlasy, jak připravit mikroskopické preparáty stonku rostlin, jak pěstovat vybrané druhy rostlin atp. Závěrečné kapitoly o vztazích a rozšíření rostlin, o exotických rostlinách a plodech shrnují botanickou problematiku, zatímco se zoologickou problematikou se neloučíme. K savcům a shrnujícím kapitolám o obratlovcích se vrátíme v učebnici Přírodopis III na začátku výkladu o nejrozšířenějším a nejúspěšnějším obratlovci – člověku Učebnice úzce navazuje na předcházející díl pokračováním přehledu organismů. V jedné části se text postupně věnuje živočichům se strunou hřbetní a v části botanické pokračuje systematickým přehledem …vyšších rostlin, uvozeným obecnými kapitolami vysvětlujícími pojmy rostlina, kořen, stonek, list, květ, opylení, plod, semeno, vegetativní rozmnožování atp. Členění textu je obdobné jako v předchozím titulu, i zde na nás čekají četné náměty na samostatná pozorování a práce, např. jak rozeznat letícího čápa od volavky, jak se krmí sýkorky, co je strakapúdova kovadlina či jak si zhotovit vlastní herbář, jak pracovat s klíčem, s atlasy, jak připravit mikroskopické preparáty stonku rostlin, jak pěstovat vybrané druhy rostlin atp. Závěrečné kapitoly o vztazích a rozšíření rostlin, o exotických rostlinách a plodech shrnují botanickou problematiku, zatímco se zoologickou problematikou se neloučíme. K savcům a shrnujícím kapitolám o obratlovcích se vrátíme v učebnici Přírodopis III na začátku výkladu o nejrozšířenějším a nejúspěšnějším obratlovci – člověku

Stav

Dobrý

razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	151
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071833029
ISBN:	9788071833024
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 9. 2025 12:10
Číslo položky:	1396864

O autorovi

Luděk J Dobroruka

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Více od autora