Jaroslav Raimund Vávra
Případ skláře Egermanna

1975 | Nakladatelství Československý spisovatel

Historicko-životopisný román o osudech a díle Bedřicha Egermanna, objevitele barevného skla, který se ve výrobně míšeňského porcelánu seznámil s tamními pracovními postupy a přenesením svých znalostí do severočeské oblasti vrátilpráci a blahobyt severočeským sklářům. Kniha má dvě části, v první se beletristicky zpraco…vávají sklářovy osudy a ve druhé jsou shromážděny historicky dosažitelnéúdaje z kronik, dokumentů i vlastních výzkumů. Historicko-životopisný román o osudech a díle Bedřicha Egermanna, objevitele barevného skla, který se ve výrobně míšeňského porcelánu seznámil s tamními pracovními postupy a přenesením svých znalostí …do severočeské oblasti vrátilpráci a blahobyt severočeským sklářům. Kniha má dvě části, v první se beletristicky zpracovávají sklářovy osudy a ve druhé jsou shromážděny historicky dosažitelnéúdaje z kronik, dokumentů i vlastních výzkumů.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	224
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2025 10:30
Číslo položky:	1102270

O autorovi

Jaroslav Raimund Vávra

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.

Více od autora