Hodnocení knihy

Příbytek pokory aneb Nový synaxář kyjevský sepsaný hříšným Simeonem mnichem svatého kláštera Pečerského

Valerìj Ševčuk, Valerij Oleksandrovyč Ševčuk

Vyšehrad | 1985

Kategorie:

Beletrie 42568x

Ruská literatura 2289x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	221
Jazyky:	česky
Překladatel:	Zinaida Genyk-Berezovská
Vydání:	1
ISBN:	33-710-85
Vydáno v:	Praha
Náklad:	3 500 ks
Vystaveno:	čt 17. ledna 2019 16:28
Číslo položky:	51000

Popis
Komentáře

Autor Nového synaxáře kyjevského se inspiroval tzv. Kyjevskopečerským paterikem, sborníkem legend o životě svatých otců Kyjevského kláštera 13. století a na jeho základě vytvořil své vlastní vyprávění o slavných mniších tohoto příbytku pokory. Dvanáct kapitol tohoto románového apokryfu líčí dvanáct životních osudů známých postav starobylého Kyjevského kláštera. Nejde o historicky věrohodný popis středověkého klášterního života, i když vnější i vnitřní psychologická pravděpodobnost je tu do jisté míry zachována. Každý příběh je podobenstvím, v němž se prolínají fantastické motivy s obrazy reálného života. Celek je dílem vypravěče, mnicha Simeona, jehož osobou jsou jednotlivé kapitoly spojeny a který ztělesňuje autorovy představy o charakteru a smyslu umělecké tvorby a posléze i o smyslu života vůbec.

Komentáře ke knize

Valerìj Ševčuk

Valerij Oleksandrovyč Ševčuk je současný ukrajinský prozaik. Narodil se v Žytomyru na Volyni, vystudoval historii v Kyjevě, kde také pracoval jako archivář. Těžiště jeho tvorby tvoří jednak psychologizující romány ze současného prostředí , jednak díla navazující na literaturu Kyjevské Rusi; z nichž nejznámější je román На полі смиренному; toto dílo bylo zatím jako jediné přeloženo do češtiny pod titulem Příbytek pokory aneb Nový synaxář kyjevský sepsaný hříšným Simeonem, mnichem svatého kláštera Pečerského. V něm se autor inspiroval tzv. Kyjevopečerským paterikem ze 13. století a prostřednictvím postavy mnicha Simeona vypráví ve dvanácti kapitolách o dvanácti dávných řeholnících, současnících letopisce Nestora , přičemž osoba vypravěčova se děje rovněž účastní a je pojítkem jeho jednotlivých epizod. Dějištěm je kyjevský jeskynní klášter, dnes známý jako Kyjevskopečerská lávra. Literární teoretička Daniela Hodrová spatřuje v románu příbuznost s Ecovým dílem Jméno růže.