Jaroslav Otčenášek
Příběhy z Dalmácie

2003 | Nakladatelství Portál

Autorem převyprávěné pověsti, pohádky a legendy jsou v knize tematicky rozděleny do samostatných kapitol na příběhy o králích a hrdinech, chytrácích a taškářích, bláznech, popech a svatých, strašidlech, čarodějnicích a čertech. Do tohoto rámce byly zařazeny i veselé příběhy, které se často vysmívají lidské hlouposti a …lidským nešvarům. Knížka je vhodná pro čtenáře, kteří se chtějí hlouběji seznámit s kulturní tradicí jadranského pobřeží. Autorem převyprávěné pověsti, pohádky a legendy jsou v knize tematicky rozděleny do samostatných kapitol na příběhy o králích a hrdinech, chytrácích a taškářích, bláznech, popech a svatých, strašidlec…h, čarodějnicích a čertech. Do tohoto rámce byly zařazeny i veselé příběhy, které se často vysmívají lidské hlouposti a lidským nešvarům. Knížka je vhodná pro čtenáře, kteří se chtějí hlouběji seznámit s kulturní tradicí jadranského pobřeží.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	138
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071787833
ISBN:	9788071787839
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2026 15:34
Číslo položky:	1645476

O autorovi

Jaroslav Otčenášek

Jaroslav Otčenášek byl český malíř a pedagog, člen výtvarné Skupiny 58, držitel titulu zasloužilý umělec . Na dráhu výtvarníka se rodák z pražského Vyšehradu vydal až s blížícími se třicátinami. Po maturitě totiž absolvoval učitelský kurs, po němž nastoupil do školy ve Vodňanech. Po dvouleté vojenské službě pracoval v Památníku osvobození v Praze na vytváření plastických map. Výtvarné umění studoval od roku 1937 na fakultě při ČVUT, kde byl žákem Cyrila Boudy, Františka Blažíčka a Karla Pokorného. Studia přerušená válkou ukončil v roce 1945. Dožil se jen 63 let, zemřel na srdeční selhání uprostřed práce na cyklu Jižní Čechy. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově. Od žánrové malby s převahou městských motivů dospěl k robustní krajinomalbě inspirované především jihočeskou krajinou. První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Alšově síni Umělecké besedy v Praze, později vystavoval i na dalších místech. Od roku 1958 byl členem tvůrčí Skupiny 58 , se kterou se zúčastnil řady společných výstav. V publikaci k výstavě v Malé Skále shrnul Otčenáškovo dílo kunsthistorik Jiří Šetlík: "Obrazy Jaroslava Otčenáška organicky vrostly do vývojových souvislostí českého moderního krajinářství. Obohatil jejich řadu vysokým stupněm malířské citlivosti, neotřelým pohledem na krajinu jako scénu velké radosti života, jako barevně kultivovaný a přesvědčivý záznam o souvislostech člověka a přírody, krajiny venkova a města, jako oslavu živné půdy, měnlivých vod a lidské práce. Tak se dílo Jaroslava Otčenáška nenápadně, ale natrvalo vřadilo mezi hodnoty našeho novodobého umění." V roce 1952 získal druhou cenu v soutěži na výtvarnou výzdobu malého foyeru Národního divadla v Praze. Zvítězil Vincenc ...

Více od autora