Olga Barényi
Pražský tanec smrti : ze dnů "osvobození" v roce 1945

2012 | Nakladatelství Plus

Květnové povstání, které se odehrálo na území hlavního města roku 1945, líčí autorka sice nekonvenčně, na druhé straně však zcela jednostranně. Třebaže v úvodu poznamenává, že tento román napsala v duchu osobních vzpomínek, nutno poznamenat, že tyto záznamy její paměti jsou poněkud pokřivené a mají daleko k serióznímu …posouzení celé události. Vojáky wehrmachtu považuje totiž Barényiová za zubožené bojovníky, kteří již odevzdali své zbraně a nemohou tedy odolávat hordám pomstychtivých Čechů, doslova utržených ze řetězu, kteří zaplavili ulice a štváni vysílaním pražského rozhlasu - rabují, vraždí, znásilňují, navzájem se udávají, zabírají a loupí cizí majetek, zabíjejí . Neštítí se dokonce ani toho, aby se krutým způsobem nemstili německým ženám a dětem. Na příběhu několika hlavních postav pak Barényiová rozvíji svou základní tezi, která spočívá v tvrzení, že tato odbojová kapitola se stala pouze příležitostí pro bezuzdné běsnění a řádění tzv. revolučních gard, jejichž příslušnící vycítili šanci obohatit se i dostat k moci a stát se tak předzvěstí blížícího se nástupu nové totalitní společnosti. Květnové povstání, které se odehrálo na území hlavního města roku 1945, líčí autorka sice nekonvenčně, na druhé straně však zcela jednostranně. Třebaže v úvodu poznamenává, že tento román napsala v du…chu osobních vzpomínek, nutno poznamenat, že tyto záznamy její paměti jsou poněkud pokřivené a mají daleko k serióznímu posouzení celé události. Vojáky wehrmachtu považuje totiž Barényiová za zubožené bojovníky, kteří již odevzdali své zbraně a nemohou tedy odolávat hordám pomstychtivých Čechů, doslova utržených ze řetězu, kteří zaplavili ulice a štváni vysílaním pražského rozhlasu - rabují, vraždí, znásilňují, navzájem se udávají, zabírají a loupí cizí majetek, zabíjejí . Neštítí se dokonce ani toho, aby se krutým způsobem nemstili německým ženám a dětem. Na příběhu několika hlavních postav pak Barényiová rozvíji svou základní tezi, která spočívá v tvrzení, že tato odbojová kapitola se stala pouze příležitostí pro bezuzdné běsnění a řádění tzv. revolučních gard, jejichž příslušnící vycítili šanci obohatit se i dostat k moci a stát se tak předzvěstí blížícího se nástupu nové totalitní společnosti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	345
Jazyk:	česky
ISBN10:	8025901165
ISBN:	9788025901168
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2023 11:57
Číslo položky:	595573

O autorovi

Olga Barényi

Olga Barényi je spisovatelský pseudonym a podle vlastní životopisné legendy i rodné jméno české spisovatelky, píšící do roku 1945 česky a poté v rakouském a německém exilu německy. Původně působila jako herečka v Praze a v Bratislavě. Aloisie Anna Voznicová , provdána Halvaxová a Gerstbergerová . Herecké pseudonymy: Olga Bělská , Olga, Luisa nebo Louisa Voznicová . Spisovatelské pseudonymy: Olga Barényi , Olga Barényiová , Hilde Wangel , O. B. , Olga von Barényi . Narodila se 4. července 1905 v Kroměříži v rodině bednáře Aloise Voznici, původem z Olomouce, a švadleny Anny roz. Korčianové, původem z Hoštic u Zdounek, patrně jako druhorozené dítě. Roku 1917 jí zemřela matka, otec v té době sloužil ve válčící rakouskouherské armádě. Proto strávila zhruba dva roky v kroměřížském sirotčinci. Absolvovala tři třídy měšťanské školy a tři ročníky Státního ústavu ku vzdělávání učitelů v Kroměříži. Roku 1923 nastoupila na dramatické oddělení Státní hudební a dramatické konservatoře v Brně, po prvním ročníku přešla na Státní konservatoř hudby v Praze do třídy Marie Laudové-Hořicové. Zde studovala v ročníku s Lolou Skrbkovou a Světlou Svozilovou. Brzy začala hrát i mimo školu v různých ochotnických uskupeních. Zřejmě jako krytí vůči vedení konzervatoře požádala roku 1925 úřady o změnu jména na Olgu Bělskou. Z dokumentů není zřejmé, zda jí úřady vyhověly, prokazatelně však pod tímto jménem účinkovala v inscenacích Divadla mladých Fraška o mistru Miminovi a Když ženy něco slaví… v režii Jiřího Frejky. Pod jménem Olga Voznicová pak hrála v inscenaci Dětský karneval dalšího významného avantgardního souboru, Uměleckého studia Vladimíra Gamzy. Dostupné kritiky hodnotí její herecké výkony, ať již na konzer...

Více od autora