Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Rudolf Slawitschek
      Pražský dobrodruh : podivuhodná historie Hanuše Adama Löwenmachta

      1943 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

      Jedná se o "barokní román", který snese srovnání s Meyrinkovým Golemem. V roce 1940 získal Cenu hlavního města Prahy.
      Hlavní hrdina Hans Adam Löwenmacht začíná slovy, která mají vysvětlit vztah vypravěče děje k autorovi knihy: "Většina lidí prožije život prostě a střízlivě; je-li jim údělem štěstí či neštěstí, vždy …jsou nabíledni snadno poznatelné důvody a příčiny. Naproti tomu jsou lidé, kterých arci není mnoho, u nichž je tomu zcela jinak. Vše, co prožijí, zdá se, přichází z jiného, záhadného světa, a proto jim život není něčím, co se dá v duchu napřed sestavit a vypočítat; někdy se skoro zdá, jako by působili jakousi přitažlivou silou na ono podivuhodné a neobvyklé, jako by nenáleželi tomu všednímu světu, který nás zevně všechny obklopuje, nýbrž jako by byli z jiného světa, zbudovaného na zcela jiném podkladě a na zcela odlišných přírodních zákonech."
      Slawitschek tu snuje mystickou spojitost svého vlastního tragického osudu s příběhy fiktivního rodového předka ze sedmnáctého století, soudce Hanse Adama Löwenmachta, syna rytíře, kancléře a primátora Matyáše Machta z Löwenmachtů, procházejícího pomocí kabalistických praktik okultního lékaře Dr. Cardana magickým zrcadlem do jiného světa. Při návratu zpět k pozemskému životu však mu v zrcadle zůstane nešťastně při proměně uťatá jedna z nohou, která utkví ve světě za zrcadlem. Jako v pozdně středověkých dobrodružných románech, básnickém Ariostovu Zuřivém Rolandu či prozaickém Rabelaisově Gargantuovi a Pantagruelovi řadí se tu jako v galerii dřevořezů jeden groteskní příběh za druhým. Ocitáme se na zámku šíleného barona, který propadl fixní ideji, že člověk je určen stát se postupně ptákem či stromem. Ten dává Löwenmachta krmit ptačím zobem a nutí ho až do okamžiku proměny hupkat v kruhu. Když se náš hrdina setká s jednonohým rytmistrem, spojí své síly tak, že vznikne člověk o dvou hlavách i nohou. Vystupují potom svázáni jako jediná osoba "prince z Leandrie" o pouťových jarmarcích. Vedle postav lidových pověstí z Čech v románě vystupují i postavy historicky doložené: ať už je to primátor Matyáš Macht z Löwenmachtů, morový lékař Rochus z Redlichů či páter Matyáš Schuffenhaufer. Zatímco je Hans Adam konfrontován s démonickou plejádou duchů, čarodějek, sylfů a netvorů, stává se stále zřejmějším, že ani s jeho vezdejším světem není cosi v pořádku. Je vůbec možný návrat do výchozího důvěrně blízkého světa, nebo jsme odsouzeni už nikdy nevystoupit ze světa za zrcadlem, obklopeni jen svými dvojníky? Tato bytostná nejistota a rozpolcená dvojakost nás provázejí knihou až do konce a vytvářejí i její osobité napětí. Zřídkakdy se setkáme ve fantastickém příběhu s tak komplexním a přitom logicky únosným propojením světa našich představ s tím historicky skutečným a trpce reálným. V epilogu z osvícenského osmnáctého věku to ironicky a sebetrýznivě tvrdě zazní těmito slovy: "Nechci se tu zdržovat košatými nesmysly, které šířil o sylfech a salamandrech, spokojím se jeho proroctvím o budoucím osudu vlastního rodu Löwenmachtů. Vždyť neuplynulo ani sto let od té doby a už celý ten rod nejen zanikl, ale je i definitivně zapomenut! Je to věru žalostné s vaší moudrostí, vy vyvolávači záhrobních duchů všeho druhu, proroci a tajnůstkáři!"
      Vzhledem k tomu, že autor byl pražský Němec, vyšla kniha nejprve německy, po té česky.       Jedná se o "barokní román", který snese srovnání s Meyrinkovým Golemem. V roce 1940 získal Cenu hlavního města Prahy.
      Hlavní hrdina Hans Adam Löwenmacht začíná slovy, která mají vysvětlit vztah vyp…ravěče děje k autorovi knihy: "Většina lidí prožije život prostě a střízlivě; je-li jim údělem štěstí či neštěstí, vždy jsou nabíledni snadno poznatelné důvody a příčiny. Naproti tomu jsou lidé, kterých arci není mnoho, u nichž je tomu zcela jinak. Vše, co prožijí, zdá se, přichází z jiného, záhadného světa, a proto jim život není něčím, co se dá v duchu napřed sestavit a vypočítat; někdy se skoro zdá, jako by působili jakousi přitažlivou silou na ono podivuhodné a neobvyklé, jako by nenáleželi tomu všednímu světu, který nás zevně všechny obklopuje, nýbrž jako by byli z jiného světa, zbudovaného na zcela jiném podkladě a na zcela odlišných přírodních zákonech."
      Slawitschek tu snuje mystickou spojitost svého vlastního tragického osudu s příběhy fiktivního rodového předka ze sedmnáctého století, soudce Hanse Adama Löwenmachta, syna rytíře, kancléře a primátora Matyáše Machta z Löwenmachtů, procházejícího pomocí kabalistických praktik okultního lékaře Dr. Cardana magickým zrcadlem do jiného světa. Při návratu zpět k pozemskému životu však mu v zrcadle zůstane nešťastně při proměně uťatá jedna z nohou, která utkví ve světě za zrcadlem. Jako v pozdně středověkých dobrodružných románech, básnickém Ariostovu Zuřivém Rolandu či prozaickém Rabelaisově Gargantuovi a Pantagruelovi řadí se tu jako v galerii dřevořezů jeden groteskní příběh za druhým. Ocitáme se na zámku šíleného barona, který propadl fixní ideji, že člověk je určen stát se postupně ptákem či stromem. Ten dává Löwenmachta krmit ptačím zobem a nutí ho až do okamžiku proměny hupkat v kruhu. Když se náš hrdina setká s jednonohým rytmistrem, spojí své síly tak, že vznikne člověk o dvou hlavách i nohou. Vystupují potom svázáni jako jediná osoba "prince z Leandrie" o pouťových jarmarcích. Vedle postav lidových pověstí z Čech v románě vystupují i postavy historicky doložené: ať už je to primátor Matyáš Macht z Löwenmachtů, morový lékař Rochus z Redlichů či páter Matyáš Schuffenhaufer. Zatímco je Hans Adam konfrontován s démonickou plejádou duchů, čarodějek, sylfů a netvorů, stává se stále zřejmějším, že ani s jeho vezdejším světem není cosi v pořádku. Je vůbec možný návrat do výchozího důvěrně blízkého světa, nebo jsme odsouzeni už nikdy nevystoupit ze světa za zrcadlem, obklopeni jen svými dvojníky? Tato bytostná nejistota a rozpolcená dvojakost nás provázejí knihou až do konce a vytvářejí i její osobité napětí. Zřídkakdy se setkáme ve fantastickém příběhu s tak komplexním a přitom logicky únosným propojením světa našich představ s tím historicky skutečným a trpce reálným. V epilogu z osvícenského osmnáctého věku to ironicky a sebetrýznivě tvrdě zazní těmito slovy: "Nechci se tu zdržovat košatými nesmysly, které šířil o sylfech a salamandrech, spokojím se jeho proroctvím o budoucím osudu vlastního rodu Löwenmachtů. Vždyť neuplynulo ani sto let od té doby a už celý ten rod nejen zanikl, ale je i definitivně zapomenut! Je to věru žalostné s vaší moudrostí, vy vyvolávači záhrobních duchů všeho druhu, proroci a tajnůstkáři!"
      Vzhledem k tomu, že autor byl pražský Němec, vyšla kniha nejprve německy, po té česky.

      Stav

      Dobrý více informací

      Vytvořit poptávku

      O knize

      Stav: Dobrý
      Vazba: volná brož
      Počet stran: 328, [iii] s., [15] s. obr. příl
      Jazyk:  česky
      Ilustrátor: Zdeněk Guth
      Překladatel: Miroslava Möcklová
      Vydání: 1. vyd.
      Vydáno v: Praha
      Vystaveno: 27. 6. 2024 18:25
      Číslo položky: 888950

      O autorovi

      Rudolf Slawitschek

      Rudolf Slawitschek

      Rudolf Slawitschek, původním příjmením Slavíček , byl pražský německý spisovatel. Jeho nejvýznamnějším románem je historický fantastický příběh Pražský dobrodruh, podivuhodná historie Hanuše Adama Löwenmachta , který poprvé vyšel v roce 1939. V češtině je jeho nejúspěšnějším dílem pohádkový příběh Anastázius Kočkorád, velký kouzelník který vyšel česky v letech 1942, 1943 a 1970 s ilustracemi Jiřího Trnky. Narodil se v rodině ingrosisty Václava Slavíčka a matky Alžběty, rozené Kollerové . Sestra Adéla zemřela před dosažením jednoho roku. Během univerzitních studií byl členem buršáckého spolku Saxonia. Vystudoval práva . Dne 29. dubna 1911 se v Českém Krumlově oženil s Margaretou Marií Müllerovu . Manželům Slavíčkovým se narodila 15. ledna 1912 dcera Margarethe . V roce 1916 utrpěl Rudolf Slawitschek vážný úraz při pádu pod vůz tramvaje. Český tisk informoval o tom, že mu bylo rozdrceno chodidlo a muselo být v nemocnici odstraněno. Slawitschek dostal protézu, která nahrazovala i kolenní kloub a pohyboval se nadále jen o berlích. První manželka Margareta Slavíčková, matka dcery Grety, zemřela na španělskou chřipku v roce 1919. Dne 6. listopadu 1923 se v Českých Budějovicích Rudolf Slawitschek znovu oženil s vdovou Margarethou Neubauerovou, rozenou Krebsovou . Ta s ním dožila až do jejich rozloučení v květnu 1945. V roce 1914 se stal docentem na nově zřízené německé akademii pro samosprávu v Děčíně. V té době již byl docentem státního a samosprávného práva na akademii v Děčíně-Libverdě. Občanským povoláním byl úředníkem císařské politické správy při Ze...

      Více od autora

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Přidáno do košíku!