Mojmír Horyna, Claude Roy
Pražské Jezulátko

1948 | Nakladatelství Vladimír Žikeš

Kniha obsahuje úplnou a pravou historii světoznámého paladia, napsal jí největší znalec staré Prahy A. Novotný. Je doprovázená unikátními snímky a v 16ti původních celostránkových barevných fotografií a 16 jednobarevných reprodukcích ukazuje celou nádheru sošky, její klenotnice, garderoby i chrámu. Kniha obsahuje úplnou a pravou historii světoznámého paladia, napsal jí největší znalec staré Prahy A. Novotný. Je doprovázená unikátními snímky a v 16ti původních celostránkových barevných fotografií… a 16 jednobarevných reprodukcích ukazuje celou nádheru sošky, její klenotnice, garderoby i chrámu.

Stav

Dobrý

prohnuté desky, stránky s flíčky, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, prohnuté desky, stránky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	54
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Žikešův pražský špalíček
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2026 12:10
Číslo položky:	1879700

O autorech

Mojmír Horyna

Mojmír Horyna byl český historik umění, odborník na českou barokní architekturu a dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Předkové Mojmíra Horyny pocházeli z Poděbrad, ale v devatenáctém století pracovali v Rakousku jako stavitelé železnic a vojenští inženýři. Otec byl před válkou soukromník a po komunistickém převratu v únoru 1948 přišel o majetek a živil se jako dělník. Mojmír Horyna studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v době částečného uvolnění režimu ve druhé polovině 60. let . Během studií navštěvoval Otto Munelese, který ho zasvětil do filozofických disciplín. Roku 1968 absolvoval studijní pobyt v Grazu u prof. Heinricha Gerharda Franze, na Vídeňské univerzitě a na Institut für Kunstgeschichte ve Štýrském Hradci. V roce 1973 obhájil diplomovou práci na téma pražských sochařských vrcholně barokních oltářních nástavců, kterou později rozšířil a obhájil i jako práci rigorózní. Stranické orgány mu až do 80. let znemožnily ucházet se o vědeckou aspiranturu a do roku 1982 nevlastnil cestovní pas. V letech 1969–1970 byl asistentem ve Sbírce starého českého umění NG a poté byl pracovníkem státní památkové péče . V atelieru stavebně-historického průzkumu Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze, který v té době vedl Dobroslav Líbal, zpracoval řadu stavebně-historických průzkumů. V letech 1988–1990 byl odborným pracovníkem sbírky starého českého umění NG. Po roce 1990 byl odborným asistentem, od roku 1993 docentem UDU FF UK v Praze pro obor teorie a dějiny umění. V letech 1997 a 1998 studijní pobyty v Českém historickém ústavu v Římě. Od roku 2000 do r. 2006 byl ředitelem Ústavu pro dějiny umění FF UK, od roku 2001 profesorem UK Praha pro obor dějiny umění. Přednášel dějiny barokního umění též v Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK. Roku 2006 b...

Více od autora