Václav Renč
Pražská legenda

1994 | Nakladatelství Křesťanská akademie

Epická skladba vychází z historické události a odráží konkrétní působení Panny Marie v dějinách českého národa a v osobním životě nezávislého jedince. Stržení mariánského sloupu na staroměstském náměstí v roce. 1918 je neblahou skutečností, která poznamenala počátky svobodné republiky. Epická skladba vychází z historické události a odráží konkrétní působení Panny Marie v dějinách českého národa a v osobním životě nezávislého jedince. Stržení mariánského sloupu na staroměstském náměs…tí v roce. 1918 je neblahou skutečností, která poznamenala počátky svobodné republiky.

s kódem POETLE: 119 Kč

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	46
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023828908
ISBN:	9788023828900
Ilustrátor:	Václav Mathauser
Vydání:	1. české vyd.
Vydáno v:	V Římě
Vystaveno:	3. 6. 2024 11:38
Číslo položky:	861399

O autorovi

Václav Renč

Václav Renč byl český básník, dramatik a překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury. Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1936. Již při studiích redigoval spolu s Františkem Halasem časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval na několika místech jako redaktor , později jako nakladatelský redaktor. V té době spolu s dalšími katolickými spisovateli kritizoval Masaryka a další představitele liberální politiky. V roce 1938 napsal nekrolog Karla Čapka, v němž jej označil za nepřítele číslo tři českého národa a jeho katolicko-křesťanského vědomí. V letech 1945–1948 byl dramaturgem olomouckého divadla. Od roku 1947 působil v roli dramaturga ještě v Zemském divadle v Brně. Po roce 1948 byl, jako ostatně celá katolická skupina, v nemilosti režimu. Roku 1951 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až v květnu 1962 a rehabilitován až roku 1990. Část svého života prožil ve Fryštáku, kde se usadil se svou ženou Alenou, rozenou Sedlákovou. Ve Fryštáku má pamětní desku umístěnu u vchodu do Městské knihovny na místním penzionu. Při jeho pohřbu v Brně, podle vzpomínek účastníků, nad hrobem promluvil i básníkův přítel z vězení, litoměřický kněz Josef Helikar. Roku 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Jeho dcera Zuzana Nováková se stala spisovatelkou, syn Ivan Renč se stal režisérem a spisovatelem, syn Jan Václav Renč byl hudební skladatel, hudebník a textař . Mezi jeho vnuky patří například režisér a herec Filip Renč, skladatel a hudebník Dominik Renč, fotograf Benedikt Renč, režisér a výtvarník Adam Renč, scénografka a výtvarnice Kristina Karmazínová nebo spisovatelky a překladatelky Ester a Luisa Novákovy. Kromě vlastní tvorby př...

Více od autora