Jaroslav Habr, Alois Spisar, Jaroslav Halbhuber
Prameny : učebnice věrouky, mravouky a liturgiky církve československé pro obecné školy

1935 | Nakladatelství Ústřední rada církve československé

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná
Počet stran:	184
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Bohumil Linhart
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2026 9:45
Číslo položky:	1707792

O autorech

Alois Spisar

Alois Spisar byl český římskokatolický reformistický kněz a náboženský spisovatel, poté duchovní Církve československé , teolog, profesor Vysoké školy bohovědné CČS v Praze a Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze. Absolvoval katolický arcibiskupský konvikt v Kroměříži a již jako římskokatolický kněz–modernista a středoškolský profesor náboženství se v letech po skončení první světové války a založení Československé republiky zúčastnil moravského zápasu o reformu Římskokatolické církve, mj. po boku kněze Matěje Pavlíka . V průběhu tzv. pravoslavné krize se postavil na stranu ThDr. Karla Farského a od roku 1921 se stává knězem Církve československé, působícím v olomouckém a kroměřížském regionu. Na konci dvacátých let je již oprávněně chápán jako ideový pracovník s celocírkevní autoritou. Mimořádná úloha mu připadla na pokračujícím I. řádném sněmu CČS v roce 1931, který přijal jeho koncepci Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé za směrodatnou věroučnou normu; formálně platila až do roku 1971, kdy byly sněmem po téměř patnáctileté celocírkevní diskusi promulgovány Základy víry CČS/H. V letech 1932-1934 stanul v řídící funkci prvního samostatného teologického ústavu CČS v její historii, Vysoké školy bohovědné CČS a jiných svobodných církví křesťanských v Praze, na níž zastával místo profesora systematické teologie. V lednu 1934 se teologové i bohoslovci CČS vrátili na Husovu československou evangelickou fakultu bohosloveckou . Jako výraz smíření s evangelíky byla na ní v roce 1935 zřízena samostatná sekce pedagogů Církve československé, Aloisu Spisarovi byl po zásluze 30. 4. téhož roku udělen čestný doktorát teologie a byl jmenován prvním řádným profesorem za CČS pro obory věrouka a etika. Ve své další pedagogické, vědecké i publicistické činnosti „…dovedl ...

Více od autora

Jaroslav Habr

Narozen 30. 3. 1887 v Břeskově Lhotě u Sedlčan, zemřel 22. 12.1972 v Praze, farář Církve československé v Hostomicích , v Praze na Smíchově , v Ďáblicích , učitel náboženství, člen pražské diecézní rady , přednosta archivně muzejního oddělení úřadu ústřední rady , profesor katechetiky v Bohoslovecké koleji CČS , duchovenskou službu opustil k 1. 2. 1953.

Více od autora