Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Jaroslav Spirhanzl-Duriš
Praktikum rostlinné sociologie, půdoznalství, k...

Jaroslav Spirhanzl-Duriš: Praktikum rostlinné sociologie, půdoznalství, klimatologie a ekologie

Jaroslav Spirhanzl-Duriš, Jaromír Klika, Silvestr Prát, Pravdomil Svoboda, Alois Zlatník, Václav Kás, Antonín Klečka, Bohuslav Mařan, Josef Laník, Josef Pelíšek, Alfred Hilitzer, Vladimír Kosil, Rudolf Mikyška, Alois Gregor, Václav Novák
Praktikum rostlinné sociologie, půdoznalství, klimatologie a ekologie : svazek druhý

1941 | Nakladatelství Melantrich

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	385
Jazyk:	česky
Edice:	Vysokoškolské rukověti, Vysokoškolské rukověti. Řada spisů technických, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Vysokoškolské rukověti. 5, Řada spisů technických
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 7. 2025 10:26
Číslo položky:	1301116

O autorech

Jaroslav Spirhanzl-Duriš

Jaroslav Spirhanzl-Duriš byl český Inženýr-agronom, „básník Českého Meránu“, pedolog, spisovatel a zdatný kreslíř. Narodil se v Sedlci u Tábora v č. p. 16, jeho otec Jindřich byl stavitelem, matka Emílie pocházela z mlynářského rodu Kotašků v Jetřichovicích. Vychodil obecnou školu v Sedlci, maturoval na vyšší reálce v Písku a poté absolvoval zemědělský odbor na ČVUT v Praze. Bojoval v 1. světové válce na haličské frontě a zde byl zajat. Byl deportován na Sibiř a zde si pobyl až do roku 1920, kdy se přes Singapur a Suez vrátil do vlasti. Své bohaté zkušenosti nejen ze zajetí v Rusku, ale i ze svých cest po Itálii, Holandsku a Asii uveřejnil v řadě fejetonů a článků v časopisech "Širým světem", "Brázda", "Československá demokracie", "Československý zemědělec" a dalších. Své vzpomínky pak vložil i do knih Tulákova knížka a Přes hory a moře . Napsal velké množství romantických básní, v nichž opěvuje krásu svého rodného kraje a vyznává se z nehynoucí lásky k němu. Kromě toho byl také autorem mnoha povídek a novel z venkovského života. Napsal román "Na panském mlýně" a roku 1926 pak vyšly další dva jeho romány Jediná mezi nimi a Román Emiliana Rolfa. Stal se také významným překladatelem ruské a německé literatury. Byl velice nadaným malířem. Jeho kresby lidových staveb rodného Českého Meránu, které vyšly pod názvem Staré jihočeské chalupy , jsou vyznáním tomuto kraji, jeho lidové architektuře a rázovitému lidu. Publikoval také v odborných časopisech domácích i zahraničních články zemědělské. Přispíval také do rozhlasu. Vydal i řadu odborných knih. Jako vynikající půdoznalec položil základy agropedologické kartografie, při tvorbě map se opíral o svůj dokonalý přehled o genetické typologii půd. Již ve 40. letech navrhoval komplexní zmapování půd v Československu. Sestavil Klíč k určování hlavních typů našich půd a aktivně se podílel na úpravě pedologického názvosloví. Od r. 1920 pracoval ...

Více od autora

Jaromír Klika

Jaromír Klika byl český botanik. Zabýval se studiem hub a geografickým rozšířením rostlin. Věnoval se také geobotanice, mykologii, krajinné ekologii a ochraně přírody. Je jedním ze zakladatelů české fytocenologie. Byl profesorem Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jaromír Klika se narodil v rodině učitele, později ředitele na měšťanské škole Josefa Kliky a jeho manželky Anny, rozené Stolzové . Pedagogem byl i jeho děd Josef Klika. Byl třetí ze čtyř dětí. Po získání způsobilosti pro střední školy vyučoval v Mladé Boleslavi, Nymburku, Litomyšli a v Praze. V roce 1919 se stal doktorem filozofie a v roce 1922 se habilitoval na vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství při Českém vysokém učení technickém a stal se zde soukromým docentem. Od roku 1932 přednášel na ČVUT nauku o dřevinách V roce 1934 byl na ČVUT jmenován mimořádným bezplatným profesorem, v roce 1945 se stal na Vysoké škole chemicko–technologické profesorem řádným, jeho oborem zde byla mikroskopická technika a zbožíznalství. Od roku 1951 byl profesorem geobotaniky na biologické fakultě UK. Roku 1955 se stal členem korespondentem Československé akademie věd. Zemřel náhle, v průběhu botanického sjezdu v Leningradě. Dne 1. listopadu 1915 se ve Vršovicích oženil s Miladou Moravcovou . Dílo Jaromíra Kliky obsahuje přes 140 knih a článků. V letech 1922–1926 se zabýval mykologií a fytopatologií, zejména v období, kdy získal nejprve částečnou, později úplnou studijní dovolenou. V další etapě, která započala v roce 1927, se věnoval dendrologii a geobotanice a vydával vysokoškolské učebnice těchto oborů. Současně zpracoval i středoškolské učebnice botaniky a vydával popularizační publikace. Je považován za zakladatele československé geobotaniky, když napsal zhruba 100 geobotanických prací, kde věnu...

Více od autora

Komentáře ke knize