Pavel Kohout
Prahry

2010 | Nakladatelství Větrné mlýny

Název svazku Prahry není překlep, ale novotvar napodobující slova, jako je třeba "pravěk". Čtyřem původním hrám je přes padesát let, poslední - volné adaptaci slavného románu Karla Čapka - jen o málo méně. Jsou tedy z doby, která je pro drtivou většinu dnešní populace už skoro stejně vzdálená jako Velká francouzská rev…oluce. Úvodní hra znamenala autorův první konflikt s režimem, druhá už byla přímo zakázána, třetí mu otevřela a čtvrtá s pátou postupně rozšiřovaly průchod z domácích jevišť do světa. Název svazku Prahry není překlep, ale novotvar napodobující slova, jako je třeba "pravěk". Čtyřem původním hrám je přes padesát let, poslední - volné adaptaci slavného románu Karla Čapka - jen o málo …méně. Jsou tedy z doby, která je pro drtivou většinu dnešní populace už skoro stejně vzdálená jako Velká francouzská revoluce. Úvodní hra znamenala autorův první konflikt s režimem, druhá už byla přímo zakázána, třetí mu otevřela a čtvrtá s pátou postupně rozšiřovaly průchod z domácích jevišť do světa.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	493
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074430154
ISBN:	9788074430152
Edice:	50. svazek ed. 50. svazek ed. Dramatické texty
Vydání:	Ve Větrných mlýnech vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	9. 4. 2024 13:25
Číslo položky:	813760

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora