Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Pragensie
František Kožík
Praha v 80 barevných fotografiích

František Kožík: Praha v 80 barevných fotografiích

František Kožík, Josef Ehm
Praha v 80 barevných fotografiích

1972 | Nakladatelství Orbis

Reprezentativní publikace přináší v Kožíkově úvodním eseji "Klíč básnického pohledu" na Prahu, a to od archeologických poznatků přes historii s jednotlivými výraznými panovnickými obdobími až k historii umělecké, postihující zejména stavitelské památky se sochařskou, malířskou, řezbářskou a zlatnickou výzdobou, ale dot…ýkající se i uměleckých výtvorů hudebních a literárních. Jádrem publikace je 92 zdařilých fotografií, jsou zaměřeny výhradně na stavitelské památky vzdálené i blízké minulosti a na jejich výtvarnou výzdobu, přičemž podrobná legenda v závěru zahrnuje řadu odborných údajů, termínů a dat. Reprezentativní publikace přináší v Kožíkově úvodním eseji "Klíč básnického pohledu" na Prahu, a to od archeologických poznatků přes historii s jednotlivými výraznými panovnickými obdobími až k histor…ii umělecké, postihující zejména stavitelské památky se sochařskou, malířskou, řezbářskou a zlatnickou výzdobou, ale dotýkající se i uměleckých výtvorů hudebních a literárních. Jádrem publikace je 92 zdařilých fotografií, jsou zaměřeny výhradně na stavitelské památky vzdálené i blízké minulosti a na jejich výtvarnou výzdobu, přičemž podrobná legenda v závěru zahrnuje řadu odborných údajů, termínů a dat.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	167
Jazyk:	česky
Edice:	Pragensia, Edice Pragensia
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2025 10:33
Číslo položky:	1134214

O autorech

František Kožík

František Kožík byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman. Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie. Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite . V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám . Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů. 30. dubna 1943 František Kožík o svých zážitcích z cesty do Katyně promluvil v rozhlase. V roce 1948 právě cesty do Katyně využila STB a přinutila Františka Kožíka ke spolupráci. Svazek informátora byl ale založen až v květnu 1957 pod krycím názvem Medard. V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; ...

Více od autora

Josef Ehm

Josef Ehm byl významný český fotograf uměleckých památek, pedagog a redaktor. V letech 1934–1946 učil na Státní grafické škole v Praze. Roku 1939 se zúčastnil výstavy Uměleckopúrůmyslového muzea v Praze Století české fotografie. Mezi léty 1939 a 1941 redigoval s Jaromírem Funkem časopis Fotografický obzor. Kromě toho přispíval svými fotografiemi do novin a časopisů , které vycházely opakované i v cizojazyčných verzích. Ilustroval také beletrii v Praze. Josef Ehm zůstal do konce své dlouholeté praxe vyznavačem černobílé fotografie, i když fotgrafoval i barevně. Ve druhé polovině 60. let nároky na fotodokumentaci ve sbírkových institucích vzrostly tak, že zaměstnávaly vlastní fotografy, takže s Ehmem ukončily spolupráci. "Papírové" zvětšeniny jeho fotografií se dodnes dochovaly na evidenčních kartách předmětů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národní galerie v Praze, Národního muzea či ve fototé...

Více od autora