Knihy
Miloslav Švandrlík
Praha plná strašidel

Miloslav Švandrlík
Praha plná strašidel

2016 | Nakladatelství Epocha

Horory a Thrillery

V turistických bedekrech jsou návštěvníci Prahy informováni, že město je díky svým stavebním a uměleckým památkám vedeno v seznamu světového kulturního dědictví. Záštita UNESCO však pomíjí jeden naprosto výjimečný fakt: Praha se pyšní největším počtem evidovaných strašidel na čtvereční kilometr. Žádná světová metropole… neoplývá takovým množstvím duchů, strašáků, příšer, ďáblů, vodníků a zjevení v středověkých domech, palácích a tmavých zákoutích romantických uliček. A že si Pražané svých strašidel považují, zbudovali jim na nárožích Nové radnice pomníky. Sochy Železného rytíře a rabiho Löwa upozorňují příchozí, že vstupují na území opředené bájemi a pověstmi, které stojí za to studovat. Celoživotními badateli byli v tomto oboru dva význační humoristé, pánové Jiří Winter – Neprakta a Miloslav Švandrlík. Sumář jejich výzkumu předkládáme čtenáři v monografii, činící si nárok na kompletní sbírku pražských strašidel, s nimiž se oba tvůrci nejspíš osobně setkali, důkladně a osobitým způsobem je popsali a portrétovali. „Praha – leží tady jako na dlani. K potěše každého oka, tu i cizozemského. A je možno ji malovat, fotografovat, lze ji filmovat a lze o ní vykládat z hledisek historických, estetických ba i turistických. Ale my vás zveme na úplně jinou prohlídku Prahy. Vezměte si s sebou pro jistotu trošku mandragory nebo sušené netopýří ucho, nebo máte-li po ruce posvěcený škapulíř, neboť naše cesta povede místy věhlasných pražských strašidel, duchů a mágů. Chodci i jezdci se v ulicích Prahy chovají nenápadně a docela obyčejně, jako by ve zdech tohoto města neexistoval intenzivní život duchů, strašidel a démonů. Neinformovaný pozorovatel by mohl dokonce soudit, že Pražané jakékoliv duchovno podceňují, přehlížejí, ba zamlčují. To je ovšem dojem naprosto povrchní, neboť které jiné město se může pochlubit tím, že postavilo pomník strašidlu, a to přímo vedle vchodu do radnice…“ Z komentáře Jana Wericha k animovanému filmu PRAŽSKÁ STRAŠIDLA V turistických bedekrech jsou návštěvníci Prahy informováni, že město je díky svým stavebním a uměleckým památkám vedeno v seznamu světového kulturního dědictví. Záštita UNESCO však pomíjí jeden napro…sto výjimečný fakt: Praha se pyšní největším počtem evidovaných strašidel na čtvereční kilometr. Žádná světová metropole neoplývá takovým množstvím duchů, strašáků, příšer, ďáblů, vodníků a zjevení v středověkých domech, palácích a tmavých zákoutích romantických uliček. A že si Pražané svých strašidel považují, zbudovali jim na nárožích Nové radnice pomníky. Sochy Železného rytíře a rabiho Löwa upozorňují příchozí, že vstupují na území opředené bájemi a pověstmi, které stojí za to studovat. Celoživotními badateli byli v tomto oboru dva význační humoristé, pánové Jiří Winter – Neprakta a Miloslav Švandrlík. Sumář jejich výzkumu předkládáme čtenáři v monografii, činící si nárok na kompletní sbírku pražských strašidel, s nimiž se oba tvůrci nejspíš osobně setkali, důkladně a osobitým způsobem je popsali a portrétovali. „Praha – leží tady jako na dlani. K potěše každého oka, tu i cizozemského. A je možno ji malovat, fotografovat, lze ji filmovat a lze o ní vykládat z hledisek historických, estetických ba i turistických. Ale my vás zveme na úplně jinou prohlídku Prahy. Vezměte si s sebou pro jistotu trošku mandragory nebo sušené netopýří ucho, nebo máte-li po ruce posvěcený škapulíř, neboť naše cesta povede místy věhlasných pražských strašidel, duchů a mágů. Chodci i jezdci se v ulicích Prahy chovají nenápadně a docela obyčejně, jako by ve zdech tohoto města neexistoval intenzivní život duchů, strašidel a démonů. Neinformovaný pozorovatel by mohl dokonce soudit, že Pražané jakékoliv duchovno podceňují, přehlížejí, ba zamlčují. To je ovšem dojem naprosto povrchní, neboť které jiné město se může pochlubit tím, že postavilo pomník strašidlu, a to přímo vedle vchodu do radnice…“ Z komentáře Jana Wericha k animovanému filmu PRAŽSKÁ STRAŠIDLA

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	149
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075570170
ISBN:	9788075570178
Vydání:	Čtvrté vydání, v nakladatelství Epocha druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2023 8:44
Číslo položky:	670521

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora