Alois Kubiček, křtěný Alois Antonín, psán i Kubíček byl český inženýr, architekt, památkář, historik architektury a publicista. V letech 1906–1911 studoval architekturu na c.k. České vysoké škole technické v Praze u profesora Josefa Schulze. Byl zaměstnancem ministerstva veřejných prací. Věnoval se regulačním plánům a projektům veřejného významu. Ve 20. letech 20. století navrhoval hornické kolonie v severních Čechách a ve Slezsku . V roce 1926 přepracoval původní návrh Hornického domu v Moravské Ostravě stavitelů Koláře a Rubého v intencích nového klasicismu. Po válce pracoval ve stavebním úřadu hl. města Prahy, kde byl roku 1947 penzionován. Současně vedl odbor bytového stavebnictví na Ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Zabýval se především studiem architektonických památek, objevil Betlémskou kapli. Od roku 1938 byl aktivním členem a předsedou Klubu Za starou Prahu. Podílel se na obnově Karolína a ochraně staré Prahy.

Antonín Langweil byl český úředník, litograf a výtvarník. Od roku 1826 až do své smrti vytvářel papírový model Prahy, zachycující historické části hlavního města, včetně čtvrtí zničených asanací na přelomu 19. a 20. století. Model je znám jako Langweilův model Prahy. Langweilův otec Vít se narodil 6. června 1746 v Chýnově u Tábora jako čtvrtý syn mlynáře z Dolejšího mlýna, v matrice byl zapsán pod českým jménem jako Vít Dlouháchvíle. Ve dvaceti odjel na zkušenou do ciziny, ve 27 letech nastoupil do chýnovského schwarzenberského pivovaru jako mládek. V roce 1774 byl povýšen na stárka pivovaru v Prachaticích, od té doby užíval už jen německou verzi příjmení. V roce 1776 byl přeložen do Českého Krumlova, kde se 20. ledna 1780 oženil se čtyřiadvacetiletou Annou Marií Turkowitzerovou, dcerou zámožného měšťana. 14. října 1780 se jim narodilo první dítě, dcera Tereza. Následující rok se přestěhovali do severních Čech, kde Vít získal místo sládka pivovaru v Toužetíně. Každý rok do rodiny přibylo jedno dítě: Barbora , Anna , jedna dcera zemřela hned po porodu v roce 1785, Josef , František . V únoru 1788 se rodina přestěhovala do nedalekých Postoloprt. Tam se 26. dubna 1789 narodil syn Jan a 5. května 1790 dcera Marie, kteří však oba v srpnu 1790 zemřeli na psotník. V Postoloprtech se, jako deváté dítě, narodil 13. června 1791 Antonín. V říjnu téhož roku však na zápal plic zemřel otec Vít. Rodině po něm zůstalo dědictví 4330 zlatých zejména ve schwarzenberských obligacích , vdově pak byl přiznán roční vdovský důchod 60 zlatých v hotovosti a naturální podíly. Na jaře se rodina přestěhovala k příbuzným zpět do Českého Krumlova; tam v červnu zemřela nejstarší dcera Tereza na záškrt. V letech 1805–1807 studoval Antonín piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, po druhém ročníku však ...

Fotograf, ilustrační fotografie historických, geografických a uměleckých prací.