Milan Špůrek
Praga mysteriosa

1996 | Nakladatelství Eminent

Město Praha jako živoucí organismus se zakotvenou tajemnou vnitřní strukturou, do níž staletí vtiskla řád, který se stal základem dnešního uspořádání. Skrytý astronomicko-astrologický podtext orientovaného půdorysu Prahy i jejích nejvýznamnějších památek, který vytváří neopakovatelný genius loci základů a jednotlivých …částí města. Město Praha jako živoucí organismus se zakotvenou tajemnou vnitřní strukturou, do níž staletí vtiskla řád, který se stal základem dnešního uspořádání. Skrytý astronomicko-astrologický podtext orientov…aného půdorysu Prahy i jejích nejvýznamnějších památek, který vytváří neopakovatelný genius loci základů a jednotlivých částí města.

Stav

Dobrý

lehce cítit kouřem

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (11. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehce cítit kouřem
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	132
Jazyk:	česky , německy , anglicky
ISBN10:	808587606X
ISBN:	9788085876062
Ilustrátor:	Josef Švastal, Zdeněk Helfert
Překladatel:	Walbert Schmirler, Norah Hronková
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2026 9:50
Číslo položky:	1717784

O autorovi

Milan Špůrek

Milan Špůrek byl český geolog, astrolog a publicista, autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku 1989 se však věnoval takřka výhradně astrologii a hermetismu. Akademické vzdělání získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu Československé akademie věd a mezi lety 1975–1989 v Geofondu. Poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969; byl žákem Vratislava Jana Žižky, který v něm vzbudil zájem zejména o astrologii mundánní, která se zabývá politickým děním ve světě. Ve svých knihách se Špůrek pokoušel o využití vědeckých metod v astrologii. Především v 80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k problematice českých menhirů. Vytvořil základní soupis několika desítek objektů, které by mohly být menhiry, a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují geometrické a astronomické souvislosti a že se tedy jedná o celek, vzniklý v jednom historickém období – nejspíše v době laténské. Tato hypotéza byla archeology striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s reakcemi archeologa Karla Sklenáře se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o českých megalitech.

Více od autora