Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Petr Bezruč
Pozdravy Petru Bezručovi

Petr Bezruč, Ferdiš Duša
Pozdravy Petru Bezručovi - BIBLIOFILIE 5/15 - 10x PODPIS - KAREL ČAPEK, JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC, JAROSLAV SEIFERT A DALŠÍ DLE SEZNAMU

1938 | Nakladatelství Prokop Toman ml

Stav

Dobrý

PODPIS, číslováno, ve spodní části stránek malý flek - malá vodní mapa

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	výtisk 5 z 15, pravý japan
Vazba:	volná brož
Počet stran:	[24]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Protos
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2021 9:24
Číslo položky:	237073

O autorech

Petr Bezruč

Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský básník Vladimír Vašek . Je považován za autora jediné básnické sbírky původně nazvané Slezské číslo, později známé jako Slezské písně, vydané na počátku 20. století. Naprosto ojedinělé verše útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska nemají svou genezí, stylem ani dalším osudem v české literatuře obdobu. Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů, byť je to sporné . Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové . Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem. V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto však malý Vladimír Vašek trávil v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou zálibou – lovem. Dětství Vladimíra Vaška zůstalo ovšem poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Otec Antonín Vašek zemřel na tuberkulózu v roce 1880. Jeho vdova Marie Vašková zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začal Vladimír Vašek navštěvovat tehdejší Slovanské gymnázium v Brně . Nejhorší prospěch měl z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám později přiznal, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (z německého ein Ton = „jeden ...

Více od autora

Ferdiš Duša

Ferdiš Duša byl český grafik, malíř, ilustrátor a keramik. Za první světové války prošel ruskou frontu, Srbsko, Itálii, Polsko, Ukrajinu, Rusko, Rumunsko, Karpaty, Kras. V uměleckém oboru se mu nedostalo žádného formálního vzdělání . V Německu studoval techniku výroby keramiky a začínal jako malíř porcelánu. Rád cestoval a při svých cestách navštívil mj. Itálii, Německo, Slovensko, Švýcarsko a Ukrajinu. V roce 1910 začal pracovat v keramické manufaktuře bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm, později založil rožnovskou keramickou manufakturu a do roku 1924 také keramické dílny v Kunčicích pod Ondřejníkem a ve Frýdlantu. Od tohoto roku se věnoval pouze grafice a malířství. Byl členem Obce umělecké tvorby na Moravě Koliba a Skupiny výtvarných umělců v Brně . Roku 1927 se přestěhoval do Prahy, kde se stal členem výtvarného spolku Hollar. S ním také několikrát vystavoval. V roce 1955 se vrátil do Frýdlantu nad Ostravicí. Obýval dům č. p. 359 na ulici Hukvaldská, kde měl také svoji keramickou dílnu a později ateliér. V roce 1959 zde byl otevřen jeho památník, který byl zrušen v roce 2006. Stálá expozice F. Duši je od roku 2008 otevřená v Kulturním domě v centru města. Duša je nejvíce ceněn pro své grafiky a ilustrace, věnované Ostravsku a Slovensku. Největší soubor jeho grafických listů, kreseb, olejomaleb a maleb na skle vlastní Galerie výtvarného umění v Ostravě. Tvořil technikou dřevorytu, leptu, měkkého krytu , litografie. První soubor dřevorytů Dík poutníka byl inspirován Karpaty. Další cykly dřevorytů se sociální tematikou vydával do roku 1923: Slovenské obrázky , Chudí a ponížení , Těšínsko , Smutná země , Peklo práce , Život člověka . Následovaly Hříčky , Ban Strachinič , Dolu Váhom I . Během pobytu v Praze vydal dřevoryty Pražské mosty a...

Více od autora