Miloš Forman, Bohdan Sláma
Povolání režisér

2013 | Nakladatelství Prostor

Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný vrchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín. V zaujaté …debatě se čtenář dozví o hledání námětů, psaní scénáře, kritériích používaných při výběru herců, zákulisí jednání s producenty, ale i odborná fakta týkající se používání kamer, svícení, sestavování dialogů i detailní popisy provedení jednotlivých scén. Text se svým zaměřením výrazně odlišuje od dosud vydaných rozhovorů či biografií Miloše Formana, je určen pro zájemce o filmové umění, může však oslovit i širší veřejnost. Doslov napsal profesor Jan Bernard. Kniha obsahuje též filmografii Miloše Formana i Bohdana Slámy, dále jmenný rejstřík stejně jako rejstřík filmů a filmových postav. Publikace je vybavena bohatým fotografickým materiálem - jednak archivními fotografiemi z natáčení Formanových filmů, jednak aktuálními snímky obou režisérů během jejich setkání a rozhovoru v domě Miloše Formana v americkém Connecticutu. Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný v…rchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín. V zaujaté debatě se čtenář dozví o hledání námětů, psaní scénáře, kritériích používaných při výběru herců, zákulisí jednání s producenty, ale i odborná fakta týkající se používání kamer, svícení, sestavování dialogů i detailní popisy provedení jednotlivých scén. Text se svým zaměřením výrazně odlišuje od dosud vydaných rozhovorů či biografií Miloše Formana, je určen pro zájemce o filmové umění, může však oslovit i širší veřejnost. Doslov napsal profesor Jan Bernard. Kniha obsahuje též filmografii Miloše Formana i Bohdana Slámy, dále jmenný rejstřík stejně jako rejstřík filmů a filmových postav. Publikace je vybavena bohatým fotografickým materiálem - jednak archivními fotografiemi z natáčení Formanových filmů, jednak aktuálními snímky obou režisérů během jejich setkání a rozhovoru v domě Miloše Formana v americkém Connecticutu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072602861
ISBN:	9788072602865
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2026 10:30
Číslo položky:	1658358

O autorech

Miloš Forman

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman , byl česko-americký režisér, scenárista a herec. Byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn, o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi. Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi. Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944. Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslav...

Více od autora