Knihy
Beletrie
Česká literatura
Marie Pujmanová
Povídky z městského sadu a jiné prózy

Marie Pujmanová
Povídky z městského sadu a jiné prózy

1956 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý svazek Díla národní umělkyně M. Pujmanové obsahuje "Povídky z městského sadu", po prvé vyšlé knižně r. 1920, řadu próz z let 1917-1923, otištěných dosud jen časopisecky, úryvek nedokončeného "Románu školní třídy", který vychází tiskem po prvé, dvě povídky uveřejněné dříve jen pod pseudonymem a pohádku "Čertí děvč…átko" z roku 1920. Rané práce Marie Pujmanové, shrnuté do tohoto svazku, uchovávají si svěžest citlivého podání a v jádře již projevují autorčin odpor k měšťáckému životu i zájem o lidi, kteří trpěli a byli utlačováni starou společností. Druhý svazek Díla národní umělkyně M. Pujmanové obsahuje "Povídky z městského sadu", po prvé vyšlé knižně r. 1920, řadu próz z let 1917-1923, otištěných dosud jen časopisecky, úryvek nedokončeného "Ro…mánu školní třídy", který vychází tiskem po prvé, dvě povídky uveřejněné dříve jen pod pseudonymem a pohádku "Čertí děvčátko" z roku 1920. Rané práce Marie Pujmanové, shrnuté do tohoto svazku, uchovávají si svěžest citlivého podání a v jádře již projevují autorčin odpor k měšťáckému životu i zájem o lidi, kteří trpěli a byli utlačováni starou společností.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
Editor:	Z Eis
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dílo Marie Pujmanové, Dílo M. Pujmanové
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2022 9:50
Číslo položky:	377753

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora