Stav: |
Dobrý, desky se z jedné strany odlepují od hřbetu
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Volná brož |
Počet stran: | 108 |
Jazyky: | česky |
Vydáno v: | Brno |
Vystaveno: | čt 4. ledna 2024 13:13 |
Číslo položky: | 725057 |
První sbírka povídek českého humoristického klasika, poprvé vydaná roku 1922, čerpá náměty humorných situací především z maloměstského prostředí, předsudků, společenských stereotypů a dalších hranic, jež je pro jejich hrdiny nemožné překročit. Znění tohoto textu vychází z díla Povídky pana Kočkodana, jak bylo vydáno nakladatelstvím Franze Kafky v roce 1995 (POLÁČEK, Karel. Povídky pana Kočkodana; Na prahu neznáma – Kouzelná šunka; Povídky izraelského vyznání; Bez místa (Pan Selichar se osvobodil). 1. vydání. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1995. 346 s. Spisy Karla Poláčka.).
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem