Arnost Lustig, Eva Lustigová
Povídky : [soubor textů otce a dcery]

2011 | Nakladatelství Mladá fronta

Pro dceřinu ideu vydat společnou knihu povídek vybral autor své dvě rané práce, které patří k vrcholu jeho tvorby: "Poslední den ohňů" a "Chvíle hned po ránu". Zpracovává v nich své "základní" téma: obyčejné, zdánlivě nehrdinské lidské charaktery lidí prakticky bezbranných konfrontované s mezní životní situací - a osvě…dčující se v ní - zde příběhy nedospělých chlapců: během povstání ve Varšavském ghehu a během pražského povstání, po návratu z koncentráku, na zdánlivém konci utrpení. Působivosti autor dosahuje střízlivou dramatičností a zejména věcností, s níž drastické, lidsky nepředstavitelné a nesdělitelné situace líčí jako každodenní, běžnou zkušenost. Texty dcery Evy mají s otcovým psaním společné to, že jsou také do jisté míry autobiografické. V obou povídkách se řeší dlouholetý nedořešený a nedořečený vztah galeristky Chavy ke staršímu umělci, malíři Chaimovi. Protagonisté vedou dlouhé hluboké dialogy plné oduševnělých básnivých přirovnání, metafor a šifer, i vnitřní monology o tom, jak se od sebe nemohou odpoutat, ani zůstat spolu. Působivost těchto textů je poněkud sporná. Papírová hlubokomyslnost dialogů až k samé hranici srozumitelnosti ztěžuje čitelnost, z textu je také poznatelné, že se autorka s češtinou pouze setkává , výraznější redaktorská práce by tak textům rozhodně prospěla... Pro dceřinu ideu vydat společnou knihu povídek vybral autor své dvě rané práce, které patří k vrcholu jeho tvorby: "Poslední den ohňů" a "Chvíle hned po ránu". Zpracovává v nich své "základní" téma: o…byčejné, zdánlivě nehrdinské lidské charaktery lidí prakticky bezbranných konfrontované s mezní životní situací - a osvědčující se v ní - zde příběhy nedospělých chlapců: během povstání ve Varšavském ghehu a během pražského povstání, po návratu z koncentráku, na zdánlivém konci utrpení. Působivosti autor dosahuje střízlivou dramatičností a zejména věcností, s níž drastické, lidsky nepředstavitelné a nesdělitelné situace líčí jako každodenní, běžnou zkušenost. Texty dcery Evy mají s otcovým psaním společné to, že jsou také do jisté míry autobiografické. V obou povídkách se řeší dlouholetý nedořešený a nedořečený vztah galeristky Chavy ke staršímu umělci, malíři Chaimovi. Protagonisté vedou dlouhé hluboké dialogy plné oduševnělých básnivých přirovnání, metafor a šifer, i vnitřní monology o tom, jak se od sebe nemohou odpoutat, ani zůstat spolu. Působivost těchto textů je poněkud sporná. Papírová hlubokomyslnost dialogů až k samé hranici srozumitelnosti ztěžuje čitelnost, z textu je také poznatelné, že se autorka s češtinou pouze setkává , výraznější redaktorská práce by tak textům rozhodně prospěla...

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020425314
ISBN:	9788020425317
Vydání:	V tomto souboru 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2024 8:43
Číslo položky:	829136

O autorech

Arnost Lustig

Arnošt Lustig byl český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu. Pocházel z rodiny malého obchodníka. Narodil se v Praze-Libni, kde s rodiči a sestrou Hanou bydlel na Královské třídě čp. 428 a po čase na Královské čp. 137. Zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen , poté se vyučil krejčím. 13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Holokaust přežila jen jeho maminka a sestra, po příjezdu do Osvětimi v roce 1944 šel tatínek rovnou do plynu, protože měl brýle, a protože mu bylo 52 let. Jeho díla se už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války. Po válce se oženil s Věrou Weislitzovou , která je autorkou básnické sbírky Dcera Olgy a Lea a knihy povídek Pes z Klagenfurtu. Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal také přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, kde se velmi spřátelil a stal žákem F. R. Krause. Poté byl vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl i scenáristou Čs. filmu : napsal mj. scénář podle své novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. V průběhu padesátých a šedesátých let vystřídal několik zaměstnání. Byl členem Komunistické strany Československa. V srpnu 1968 trávil Arnošt Lustig se svou rodinou a dalšími novináři a umělci dovolenou v Itálii. Zde se ráno 22. srpna dozvěděl o invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu. Do Prahy se už se ženou a dětmi nevrátili. Nejdříve odjeli do Jugoslávie, kde působil v záhřebsk...

Více od autora