Jaroslav Kmenta
Pouštní horečka

2011 | Nakladatelství JKM

Tématem publikace je rozbor aféry kolem účasti čs. protichemické jednotky na operaci "Pouštní bouře" v roce 1991.
V roce 1991 se čs. protichemická jednotka zúčastnila bojových akcí v rámci americko-iráckého konfliktu - operace "Pouštní bouře". Došlo zde ke zjištění výskytu otravných látek, což zanechalo následky na …zdravotním stavu zúčastněných vojáků, výjimkou nebyla ani pozdější "náhlá úmrtí". K vyšetření okolností této aféry byla ustavena komise, z jejichž zpráv vycházeli autoři při sestavování publikace . Sami autoři označují svoji knihu jako "kontroverzní", lišící se od oficiálních verzí. Tématem publikace je rozbor aféry kolem účasti čs. protichemické jednotky na operaci "Pouštní bouře" v roce 1991.
V roce 1991 se čs. protichemická jednotka zúčastnila bojových akcí v rámci americko…-iráckého konfliktu - operace "Pouštní bouře". Došlo zde ke zjištění výskytu otravných látek, což zanechalo následky na zdravotním stavu zúčastněných vojáků, výjimkou nebyla ani pozdější "náhlá úmrtí". K vyšetření okolností této aféry byla ustavena komise, z jejichž zpráv vycházeli autoři při sestavování publikace . Sami autoři označují svoji knihu jako "kontroverzní", lišící se od oficiálních verzí.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	145 s., xvi s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090360386
ISBN:	9788090360389
Vydání:	2., dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 7. 2025 15:1
Číslo položky:	1325682

O autorovi

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora