Jan Hus
Postilla

1952 | Nakladatelství Komenského evangelická fakulta bohoslovecká

První svazek z chystaného asi desetisvazkového výboru ze slovesného Husova díla, určený širší veřejnosti. Přetiskuje Erbenovu novočeskou úpravu tohoto posledního velkého Husova díla, dopsaného již ve vyhnanství na Kozím Hrádku v září 1413, tedy v době, kdy byl Hus již exkomunikován, dán do klatby a z Prahy vypověděn. …Soubor těchto českých kázání obsahuje často osobní úvahy a vzpomínky rázu jak obranného, tak útočného. Postilla jako celek zrcadlí reformní Husův program, jímž domyslil učení svého předchůdce Miliče a jímž brojil především proti hospodářské moci kněžstva. První svazek z chystaného asi desetisvazkového výboru ze slovesného Husova díla, určený širší veřejnosti. Přetiskuje Erbenovu novočeskou úpravu tohoto posledního velkého Husova díla, dopsaného již ve… vyhnanství na Kozím Hrádku v září 1413, tedy v době, kdy byl Hus již exkomunikován, dán do klatby a z Prahy vypověděn. Soubor těchto českých kázání obsahuje často osobní úvahy a vzpomínky rázu jak obranného, tak útočného. Postilla jako celek zrcadlí reformní Husův program, jímž domyslil učení svého předchůdce Miliče a jímž brojil především proti hospodářské moci kněžstva.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	516
Jazyk:	česky
Edice:	20. svazek ed. 20. svazek ed. Spisy Komenského evangelické fakulty bohoslovecké. Ř. A, Spisy Komenského evangelické fakulty bohoslovecké, Řada A
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2017 9:54
Číslo položky:	17163

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora