Alžběta Šerberová
Poslouchali jsme Let it be

2002 | Nakladatelství Rodiče

Pro všechny povídky, jakkoli jsou tematicky odlišné, je charakteristická atmosféra potemnělého, neurčitého bezčasí či času jakoby zastaveného, naplněného intenzivním vnitřním prožitkem prázdnoty, opuštěnosti, tesknoty, marnosti a smutku v různých formách. Ztráta, která už nastala nebo neodvratně nastane, kdy jediné výc…hodisko a jediný "zdroj světla" je - při neschopnosti či nemožnosti vlastní aktivity - poddání se nastávajícímu. Zároveň často zůstává ve vzduchu cosi nedořečeného, záhadného, co dává určitou šanci na jakési rozuzlení. Tato atmosféra možná koresponduje s atmosférou doby vzniku v sedmdesátých a osmdesátých letech, která je z příběhů velmi dobře patrná. Pro všechny povídky, jakkoli jsou tematicky odlišné, je charakteristická atmosféra potemnělého, neurčitého bezčasí či času jakoby zastaveného, naplněného intenzivním vnitřním prožitkem prázdnoty, opuš…těnosti, tesknoty, marnosti a smutku v různých formách. Ztráta, která už nastala nebo neodvratně nastane, kdy jediné východisko a jediný "zdroj světla" je - při neschopnosti či nemožnosti vlastní aktivity - poddání se nastávajícímu. Zároveň často zůstává ve vzduchu cosi nedořečeného, záhadného, co dává určitou šanci na jakési rozuzlení. Tato atmosféra možná koresponduje s atmosférou doby vzniku v sedmdesátých a osmdesátých letech, která je z příběhů velmi dobře patrná.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086695239
ISBN:	9788086695235
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 3. 2026 21:32
Číslo položky:	1638680

O autorovi

Alžběta Šerberová

Narodila se 23. 8. 1946 v Příbrami, od roku 1949 žila rodina v Mostě; otec byl typograf, matka v domácnosti. Protože nebyla z kádrových důvodů přijata na jedenáctiletou střední školu , nastoupila na střední odborné učiliště v Chomutově , kde se učila jemnou mechaničkou. Po roce přešla tamtéž na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou , kterou dokončila v Praze . Poté pracovala jako myčka vagonů, mechanička šicích strojů, pokojská, uklízečka, listonoška, provozářka Obvodního podniku bytového hospodářství, korektorka zvuku v Divadle hudby, knihovnice v Obvodní knihovně v Praze-Žižkově. Od roku 1967 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii . Od roku 1972 byla redaktorkou kulturní rubriky časopisu Sedmička pionýrů, poté si zvolila svobodné povolání. V letech 1984–88 pracovala jako vedoucí oddělení dopisů v redakci Svobodného slova, 1990–92 jako redaktorka Týdeníku Rozhlas, od února 1993 do zániku časopisu v roce 1997 byla redaktorkou týdeníku Ahoj na sobotu, poté opět ve svobodném povolání. 1998–2003 byla šéfredaktorkou interního periodika Kriminalistického ústavu Kriminalistický sborník.

Více od autora