Jaroslav Raimund Vávra
Posel úsvitu : mechanikus Josef Božek : freska

1947 | Nakladatelství Máj

Zpráva o vynálezci prvého parovozu na pevnině evropské J. M. Božkovi, umném mechanikovi a hodináři při Stavovském zemském ústavě polytechnickém v Praze, podle soudobých pramenů. Zpráva o vynálezci prvého parovozu na pevnině evropské J. M. Božkovi, umném mechanikovi a hodináři při Stavovském zemském ústavě polytechnickém v Praze, podle soudobých pramenů.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	615 , 1 list nestránkované obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Edice:	Literární klub Máj
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 1. 2024 12:24
Číslo položky:	742213

O autorovi

Jaroslav Raimund Vávra

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.

Více od autora