Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Pošechonské staré časy

1976 | Nakladatelství Odeon

Panoramatický román, jehož jednotlivé kapitoly jsou relativně samostatné obrázky ze šlechtického života feudálního Ruska předreformní doby, jen volně spojené postavou vypravěče. Spisovatel jej vytěžil ze vzpomínek na dobu vlastního dětství. Představuje galerii portrétů příslušníků statkářské šlechty a nevolníků a na je…jich střetávání ukazuje nutnost společenských proměn a nepravdivost legendy o starých zlatých časech. Panoramatický román, jehož jednotlivé kapitoly jsou relativně samostatné obrázky ze šlechtického života feudálního Ruska předreformní doby, jen volně spojené postavou vypravěče. Spisovatel jej vytěžil… ze vzpomínek na dobu vlastního dětství. Představuje galerii portrétů příslušníků statkářské šlechty a nevolníků a na jejich střetávání ukazuje nutnost společenských proměn a nepravdivost legendy o starých zlatých časech.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	558, [4]
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd., v tomto překladu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2025 16:41
Číslo položky:	1283445

O autorovi

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Více od autora