Vladimír Borecký
Porozumění symbolu

2003 | Nakladatelství Triton

V rámci společenských věd došlo během 19. a 20. století k obratu od zdůraznění vnímání či myšlení k ocenění významu imaginace. Jungova psychologická koncepce pojímá archetypy, tyto tradiční symbolické obrazy, jako základní strukturující rysy imaginace, které nemají mechanický charakter. Boss kritizuje Freudovu sexuáln…í a Jungovu mytologickou interpretaci snu, neboť "ve snu jde o věc samu" a jakákoli interpretace je chybná - posouvá se tudíž od imaginace směrem k vnímání. Bachelardovo pojetí objevně rozlišuje mezi formální, materiální a dynamickou formou imaginace. Tuto koncepci dále rozpracoval Durand v archetypologii, kde diferencoval tři základní struktury lidské imaginace: heroickou, mystickou a syntetickou. Maffesoli dále interpretoval problematiku sociální imaginace z durandovského pohledu, jenž umožňuje celistvé uchopení individuálních i kulturních jevů v jednom hledisku. Dielova psychologie symbolické motivace chápe mýty coby obrazy vnitřních konfliktů, čímž spojuje individuální oblast s kolektivní oblastí imaginace. Mucchielliho fenomeno-strukturální psychologie se zabývá problematikou utopií. Pc. L2a2 V rámci společenských věd došlo během 19. a 20. století k obratu od zdůraznění vnímání či myšlení k ocenění významu imaginace. Jungova psychologická koncepce pojímá archetypy, tyto tradiční symbolick…é obrazy, jako základní strukturující rysy imaginace, které nemají mechanický charakter. Boss kritizuje Freudovu sexuální a Jungovu mytologickou interpretaci snu, neboť "ve snu jde o věc samu" a jakákoli interpretace je chybná - posouvá se tudíž od imaginace směrem k vnímání. Bachelardovo pojetí objevně rozlišuje mezi formální, materiální a dynamickou formou imaginace. Tuto koncepci dále rozpracoval Durand v archetypologii, kde diferencoval tři základní struktury lidské imaginace: heroickou, mystickou a syntetickou. Maffesoli dále interpretoval problematiku sociální imaginace z durandovského pohledu, jenž umožňuje celistvé uchopení individuálních i kulturních jevů v jednom hledisku. Dielova psychologie symbolické motivace chápe mýty coby obrazy vnitřních konfliktů, čímž spojuje individuální oblast s kolektivní oblastí imaginace. Mucchielliho fenomeno-strukturální psychologie se zabývá problematikou utopií. Pc. L2a2

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072543717
ISBN:	9788072543717
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Filosofická setkávání
Vydání:	2., opr. a dopl. vyd., (V Tritonu 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 11. 2020 11:9
Číslo položky:	128929

O autorovi

Vladimír Borecký

Vladimír Borecký byl český psycholog, filozof, kulturolog, teoretik komiky a mystifikátor. Maturoval v roce 1959 na JSŠ v Praze 7 . V letech 1959–1962 pracoval v dělnických povoláních a též absolvoval vojenskou službu, v letech 1962–1970 pracoval jako hasič v Útvaru požární ochrany v Praze. Na vysokoškolská studia se mohl přihlásit až následně z dělnické pozice, díky doporučení Hasičského sboru města Prahy, kde pracoval. Boreckého otec, orientalista Miloš Borecký , byl totiž v 50. letech během studijní cesty v Persii donucen k politickému exilu do USA. Manželka akademická sochařka Ellen Jilemnická, dcera Filomena Borecká a syn Felix Borecký. Studoval na FF UK filosofii a psychologii , titul PhDr. obhájil diplomovou práci Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole oponovanou prof. Janem Patočkou. Následně externě studoval na FF UK jednooborovou psychologii , v roce 1977 obhájil práci Techniky universa, zaměřenou na projektivní a psychoterapeutické metody využívající hraček. V roce 1982 získal atestaci z klinické psychologie na Institutu dalšího vzdělávání lékařů a farmaceutů . V letech 1970–1990 pracoval jako klinický psycholog postupně na ILF, v Thomayerově nemocnici a v Okresním ústavu národního zdraví v Praze. V letech 1985–1989 byl externím aspirantem Psychologického ústavu ČSAV v Praze . Od roku 1991 působil na katedře kulturologie FF UK, nejprve jako odborný asistent, od roku 1998 jako docent , od roku 2005 jako profesor . V rámci své pedagogické činnosti přednášel i na dalších vysokých školách, mj. na pražské FAMU. Od své diplomové práce Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole, obhájené u prof. Jana Patočky , se zaměřoval na otázky imaginace ...

Více od autora