Knihy
Beletrie
Stevan Sremac
Pop Číra a pop Spíra

Stevan Sremac
Pop Číra a pop Spíra

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Autor patří ke klasikům humoristické literatury a jeho vyprávění o popu Ćírovi a popu Spírovi z konce 19. století se stalo pro jihoslovanskou literaturu asi tím, co pro nás Nerudovy Malostranské povídky.
Sremac umístil dění knihy do malé vesnice v Banátu, této jihoslovanské Hané, a našel zde tolik ryzích figurek pln…ých bodrého lidového humoru, že čtenáři utkví ještě dlouho po přečtení v paměti. Autor patří ke klasikům humoristické literatury a jeho vyprávění o popu Ćírovi a popu Spírovi z konce 19. století se stalo pro jihoslovanskou literaturu asi tím, co pro nás Nerudovy Malostranské povíd…ky.
Sremac umístil dění knihy do malé vesnice v Banátu, této jihoslovanské Hané, a našel zde tolik ryzích figurek plných bodrého lidového humoru, že čtenáři utkví ještě dlouho po přečtení v paměti.

s kódem LETO26: 10 Kč

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	333, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Edice humoru a satiry
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 9. 2022 15:59
Číslo položky:	394717

O autorovi

Stevan Sremac

Stevan Sremac je jeden z srbských realistických spisovatelů. Přestože byl původem z Bačky, dlouhá léta strávil v Bělehradu a také v Niši, což jeho tvorbu značně ovlivnilo. Jako autor povídek se tématu jižního okraje Srbska často věnoval. Často při návštěvách různých míst s notesem zaznamenával, vše to, co považoval za zajímavé. Významným domácím vzorem mu byl Jakov Ignjatović, nebo Jovan Đorđević, z cizích pak například Nikolaj Vasiljevič Gogol. Na rozdíl od řady ostatních autorů začal tvořit poměrně pozdě, až po třicítce. První realistickou povídku uveřejnil v roce 1893 pod názvem Božićna pečenica , následovala řada dalších, některé se dočkaly i zfilmování . Přestože jsou jeho díla romány, on sám je nazýval zásadně povídkami a uveřejňoval postupně, po částech v různých denících. Ideově se však od řady realistických tvůrců, kteří udávali tón dobové tvorby odlišoval. Jako spisovatel, který velebil prostředí "toho starého" ostře kritizoval nové pořádky, které stále silněji hledaly v Srbsku 19. století své místo – evropská kultura, demokratizace společnosti a její otevřenost západní kultuře. Byl velmi oddán tehdejší obrenovićovské monarchii. Stal se proto ideovým oponentem Svetozara Markoviće, průkopníka levicových představ v srbském prostředí. Ve svých dílech se proto nebál poukázat na znepokojenost těch, kteří celý život prožili za turecké nadvlády z nových poměrů.

Více od autora