Jan Mertl
Politické strany : jejich základy a typy v dnešním světě

Jan Mertl

Jan Mertl byl přední československý meziválečný sociolog a politolog, představitel tzv. „pražské sociologické školy“. Byl profesorem Vysoké školy obchodní, kde vedl nově zřízený Ústav sociologie a politiky.Na konci 20. Let se stal členem Masarykovy sociologické společnosti a chvíli také působil jako její jednatel. V rámci své vědecké činnosti se věnoval zejména zkoumání politických stran a stranických systémů a dále zkoumání byrokracie, přičemž byl zastáncem objektivního nehodnotícího přístupu k vědě. Byl ovlivněn mj. dílem německého sociologa Maxe Webera, kterého představil českému publiku. Byl autorem řady monografií a odborných článků. Pro své aktivity během nacistické okupace Československa byl po 2. světové válce vyloučen z akademické obce a obžalován z kolaborace. Obžaloby byl opakovaně zproštěn, k akademické dráze se však již nevrátil. Jan Mertl se narodil 11. prosince 1904 jako syn Jana Mertla, mistra pekařského a Hermíny Mertlové, rozené Pacákové. Po absolvování gymnázia vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Vedle toho studoval sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v sociologickém semináři Břetislava Foustky, kde se seznámil s dalšími představiteli tzv. „pražské sociologické školy“, Otakarem Machotkou a Zdeňkem Ullrichem. K této trojici sociologů Machotkova žena, Jarmila Machotková, ve svých vzpomínkách uvádí: „Otík měl dva dobré přátele: Zdeňka Ullricha a Jana Mertla. Sešli se, poněvadž měli stejný názor na to, čím se má sociologie zabývat. Rádi spolu diskutovali. Posluchači jim říkali: „naši mladí sociologové“ … Na rozdíl od některých sociologů tehdejší doby tito tři věřili, že sociologie musí být empirickou vědou, založenou na skutečnosti. Musí popisovat společnost přesně tak, jak je, a neuvádět, jak má být. Někteří sociologové tehdejší doby moralizovali, poukazovali na to, jak se má společnost napravit. Proti tomu se „naši ...