Géza Včelička
Policejní hodina

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sociální román, seznamující s historií a životem pražského proletariátu a odehrávající se na Starém Městě a na Malé Straně v 80. a 90. letech 19. století. Líčí nejen život městských nuzáků - nesnesitelné pracovní podmínky v dílnách, rodiny zpustlé bídou, zoufalství nemanželských matek, pitky, nevěstince, život žebráků …a nezaměstnaných, bydlících ve stokách a pískařských jamách - ale kritisuje i vydřidušské továrníky, obchodníky a celý společenský řád, který je do této bídy přiváděl.
V první části je zobrazen život chudiny a lumpenproletariátu v 80. letech. Druhá část již zachycuje počátky dělnického hnutí: demonstrace a stávky, průběh pražských Prvních májů, odezvu Dreyfussovy aféry, výtržnosti ve vídeňském parlamentě, pražské povstání a stanné právo v roce 1897. V souvislosti s kariérou malostranského udavače Rudolfa Mrvy ukazuje autor pravou tvář rakousko-uherské spravedlnosti. Spojovací postavou je pekařský chasník, desperátský pijan a staroměstský švihák, který pod vlivem událostí počíná chápat, že dělníkova svoboda není v prohýřených nocích, ale v boji s vykořisťovateli, a stává se uvědomělým socialistou. Sociální román, seznamující s historií a životem pražského proletariátu a odehrávající se na Starém Městě a na Malé Straně v 80. a 90. letech 19. století. Líčí nejen život městských nuzáků - nesnesite…lné pracovní podmínky v dílnách, rodiny zpustlé bídou, zoufalství nemanželských matek, pitky, nevěstince, život žebráků a nezaměstnaných, bydlících ve stokách a pískařských jamách - ale kritisuje i vydřidušské továrníky, obchodníky a celý společenský řád, který je do této bídy přiváděl.
V první části je zobrazen život chudiny a lumpenproletariátu v 80. letech. Druhá část již zachycuje počátky dělnického hnutí: demonstrace a stávky, průběh pražských Prvních májů, odezvu Dreyfussovy aféry, výtržnosti ve vídeňském parlamentě, pražské povstání a stanné právo v roce 1897. V souvislosti s kariérou malostranského udavače Rudolfa Mrvy ukazuje autor pravou tvář rakousko-uherské spravedlnosti. Spojovací postavou je pekařský chasník, desperátský pijan a staroměstský švihák, který pod vlivem událostí počíná chápat, že dělníkova svoboda není v prohýřených nocích, ale v boji s vykořisťovateli, a stává se uvědomělým socialistou.

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka Zdeněk Ziegler
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	649, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	118. svazek ed. 118. svazek ed. Žatva
Vydání:	4. vyd., v Čs. spis. 1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 9. 2022 14:50
Číslo položky:	407944

O autorovi

Géza Včelička

Géza Včelička, vlastním jménem Antonín Eduard Včelička , byl český levicový novinář, reportér, spisovatel , cestovatel, trampský organizátor a malíř. Géza Včelička byl druhým synem sklepníka Eduarda Včeličky a švadleny Marie, rozené Plassové . Svatba rodičů se konala v roce 1900, až po narození staršího bratra Ladislava . Ten se v roce 1919 utopil. Rodina se často stěhovala, trvale se zabydlel až v nábřežní chudinské čtvrti Na Františku, v blízkosti pražského Anežského kláštera. Místo se opakovaně objevovalo v jeho tvorbě. Na přání otce se vyučil číšníkem a pracoval v různých kavárnách. Po absolvování jednoroční obchodní školy pracoval 6 let jako praktikant a skladník v továrně na kovové zboží. V roce 1926 onemocněl plicní chorobou a po léčbě v sanatoriu se dále živil jen příležitostnou prací a jako redaktor. Géza Včelička se aktivně zapsal do historie předválečného trampského hnutí, kde patřil k levicovému křídlu. Zájem o jeho názory vzrostl až v době platnosti tzv. Kubátova zákona . Stejně jako trampové soustředění kolem Boba Hurikána i trampové levicového křídla Gézy Včeličky organizovali nezávisle protesty proti této vyhlášce. Mnohem více trampských osad tehdy vyjadřovalo podporu Včeličkovu křídlu. Přestože po roce 1948 začal být tramping pronásledován, Géza Včelička se nikdy nezřekl své trampské minulosti a nadále se k trampingu hlásil a tehdejší pronásledování trampingu těžce nesl. V roce 1964 svolal tiskovou konferenci, kde opět zdůraznil svou příslušnost k hodnotám trampingu, obhajoval tramping a vyzval zástupce tisku o prostor pro tramping. Je velmi pravděpodobné, že přispěl k tolerantnějšímu přístupu státních složek k trampingu. V letech 1928 cestoval do Bulharska a ...

Více od autora