Marina Ivanovna Cvetajeva
Pokus o žárlivost : výbor z milostné lyriky

1970 | Nakladatelství Mladá fronta

Výbor z veršů ruské básnířky tragického života i tragické smrti uvádějí jako motto tyto verše: "Já věci svého života, všechny, jsem milovala / a promilovala loučením, nikoli setkáním, / roztržkou, nikoli spojením, ne na život,/ ale na smrt." Básnířka, jejímž kolbištěm, kde se bojuje o všechno, je láska, vyznává lásku n…a svobodě, pod širým nebem, volnou a tajnou, nezachycenou v průkazech, přičemž láska rodinná se jí jeví jako přehlušená, pokažená životem. Dává však současně přednost plnosti přání před jeho neuspokojujícím splněním a plnosti utrpení před prázdnotou štěstí. Nakonec trpí pocitem osamělosti a zpřetrhaností vztahů k lidem. Výbor z veršů ruské básnířky tragického života i tragické smrti uvádějí jako motto tyto verše: "Já věci svého života, všechny, jsem milovala / a promilovala loučením, nikoli setkáním, / roztržkou, nik…oli spojením, ne na život,/ ale na smrt." Básnířka, jejímž kolbištěm, kde se bojuje o všechno, je láska, vyznává lásku na svobodě, pod širým nebem, volnou a tajnou, nezachycenou v průkazech, přičemž láska rodinná se jí jeví jako přehlušená, pokažená životem. Dává však současně přednost plnosti přání před jeho neuspokojujícím splněním a plnosti utrpení před prázdnotou štěstí. Nakonec trpí pocitem osamělosti a zpřetrhaností vztahů k lidem.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	90
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jana Štroblová
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. Květy poezie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 9. 2024 9:38
Číslo položky:	970920

O autorovi

Marina Ivanovna Cvetajeva

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Více od autora