Božena Němcová, Karel Jaromír Erben
Pohádky

1943 | Nakladatelství nákladem vlastním

Karel Jaromír Erben zapisoval lidové pohádky na svých cestách po Čechách ponejvíce v letech 1840 až 1844. Na podkladě vlastních zápisů, zápisů sběratelů a záznamů lidových vypravěčů vytvářel pak české pohádky. Některé pohádky otiskoval Karel Jaromír Erben v časopisech, část jich uveřejnil v knize "Sto prostonárodních …pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních". Za svého života nevydal Erben celý soubor českých pohádek knižně. Nedlouho před smrtí psalo tom svému příteli: "Co se českých pohádek do týče, také bych .se k tomu rád dostal, ale nevím, nevím. Ano, kdyby nebyl člověk úředním otrokem, a čas ku pracím literárním nemusel po chvilkách ukrádati." Souborné vydání českých pohádek Karla Jaromíra Erbena vyšlo zásluhou literárního vědce Antonína Grunda. Souběžně s prameny k českým pohádkám shromažďoval Karel Jaromír Erben i prameny k vydání pohádek slovanských národů. Byly to tištěné sbírky ruské, běloruské, ukrajinské, polské, bulharské, slovinské, srbocharvatské a lužickosrb Karel Jaromír Erben zapisoval lidové pohádky na svých cestách po Čechách ponejvíce v letech 1840 až 1844. Na podkladě vlastních zápisů, zápisů sběratelů a záznamů lidových vypravěčů vytvářel pak české… pohádky. Některé pohádky otiskoval Karel Jaromír Erben v časopisech, část jich uveřejnil v knize "Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních". Za svého života nevydal Erben celý soubor českých pohádek knižně. Nedlouho před smrtí psalo tom svému příteli: "Co se českých pohádek do týče, také bych .se k tomu rád dostal, ale nevím, nevím. Ano, kdyby nebyl člověk úředním otrokem, a čas ku pracím literárním nemusel po chvilkách ukrádati." Souborné vydání českých pohádek Karla Jaromíra Erbena vyšlo zásluhou literárního vědce Antonína Grunda. Souběžně s prameny k českým pohádkám shromažďoval Karel Jaromír Erben i prameny k vydání pohádek slovanských národů. Byly to tištěné sbírky ruské, běloruské, ukrajinské, polské, bulharské, slovinské, srbocharvatské a lužickosrb

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	114
Jazyk:	česky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	V Lošticích
Vystaveno:	29. 5. 2026 12:50
Číslo položky:	1770644

O autorech

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů , jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách , jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních , , která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno Erban. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel. Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně ...

Více od autora