Karel Ladislav
Pohádkový rok

1994 | Nakladatelství Čtyřlístek

Kalendář a krátké příběhy.
* * * *
Ráno je zima, nikomu se ale nechce z postele jít naštípat dříví. Pinďa ale vyletí z postele a jde ven štípat, při práci se přece zahřeje.
* * * *
Čtyřlístek při výletu na louce natrefí na hada, jenže je to chráněný druh, tak ho Bobík nakrmí buřty. Had je ale náhle tlustý a… nevejde se do své díry, tak ho kluci berou na procházku, aby zas zhubl.
* * * *
Je červen a venku prší a silně fouká, kluci se ale přesto jdou opalovat. Myšpulín totiž sestrojil umělé sluníčko poháněné větrnou energií.
* * * *
Čtyřlístek se nudí na loďce, chytá ryby a všichni vymýšlejí, co by si přáli, kdyby chytili zlatou rybku. Bobík by chtěl bezva počasí, Pinďa zase loď na dobrodružné plavby a Myšpulín by si přál tučný úlovek. Myšpulín zachytí prutem motorový člun a s loďkou se tak vydávají na dobrodružnou plavbu, svítí sluníčko a vše je stejné, jako kdyby opravdu chytili zlatou rybku.
* * * *
Čtyřlístek očesává jablka, Fifinka jen odpočívá na lehátku. Myšpulín podá Fifinkce jedno jablko, Fifinka si kousne a náhle usne. Myšpulín myslí, že je to stejné jako v pohádce a budou ji muset umístit do skleněné truhly. Pinďa ale zná z pohádky návod na osvobození - stačí Fifinku políbit.
* * * *
Brzy budou Vánoce a všichni řeknou, co by si přáli, jen Bobíkovo přání se zdá nesplnitelné, chtěl by něco pohádkového. Fifinka dostane nápad a aby překvapení stihli připravit, pošlou Bobíka na pár dní na chatu. Bobík se na Štědrý den vrátí a svůj dárek má na zahradě, je to chaloupka postavená z perníku. Kalendář a krátké příběhy.
* * * *
Ráno je zima, nikomu se ale nechce z postele jít naštípat dříví. Pinďa ale vyletí z postele a jde ven štípat, při práci se přece zahřeje.
* * * *
Čtyřlís…tek při výletu na louce natrefí na hada, jenže je to chráněný druh, tak ho Bobík nakrmí buřty. Had je ale náhle tlustý a nevejde se do své díry, tak ho kluci berou na procházku, aby zas zhubl.
* * * *
Je červen a venku prší a silně fouká, kluci se ale přesto jdou opalovat. Myšpulín totiž sestrojil umělé sluníčko poháněné větrnou energií.
* * * *
Čtyřlístek se nudí na loďce, chytá ryby a všichni vymýšlejí, co by si přáli, kdyby chytili zlatou rybku. Bobík by chtěl bezva počasí, Pinďa zase loď na dobrodružné plavby a Myšpulín by si přál tučný úlovek. Myšpulín zachytí prutem motorový člun a s loďkou se tak vydávají na dobrodružnou plavbu, svítí sluníčko a vše je stejné, jako kdyby opravdu chytili zlatou rybku.
* * * *
Čtyřlístek očesává jablka, Fifinka jen odpočívá na lehátku. Myšpulín podá Fifinkce jedno jablko, Fifinka si kousne a náhle usne. Myšpulín myslí, že je to stejné jako v pohádce a budou ji muset umístit do skleněné truhly. Pinďa ale zná z pohádky návod na osvobození - stačí Fifinku políbit.
* * * *
Brzy budou Vánoce a všichni řeknou, co by si přáli, jen Bobíkovo přání se zdá nesplnitelné, chtěl by něco pohádkového. Fifinka dostane nápad a aby překvapení stihli připravit, pošlou Bobíka na pár dní na chatu. Bobík se na Štědrý den vrátí a svůj dárek má na zahradě, je to chaloupka postavená z perníku.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	15
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 6. 2017 16:53
Číslo položky:	13238

O autorovi

Karel Ladislav

Karel Ladislav Kukla, byl prozaik, dramatik, novinář, nakladatelský redaktor, překladatel z angličtiny a francouzštiny. Současným čtenářům je známý především svou knihou Podzemní Praha. Už jako poměrně mladý zazářil aktovkou Anatomové, která se na repertoár Národního divadla dostala v době, kdy bylo Kuklovi sotva 21 let. Hra byla příznivě přijata i dobovými kritiky. Úspěch Kukla sklidil i svou následující činohrou Svatební noc, která následně získala Nerudovu cenu. V dalších letech se K. L. Kukla i přes dosavadní úspěchy divadelní tvorbě příliš nevěnoval a naplno žil novinářským řemeslem. Psal fejetony do Národní politiky. Pro nakladatele Bedřicha Kočího redigoval Národní obzor a Velký lidový slovník naučný. Redigoval také přírodopisný Svět zvířat a jiné tiskoviny. Vedle toho do češtiny z angličtiny přeložil Twainova Dobrodružství tuláka Finna . Převyprávěl i pohádky Boženy Němcové . K. L. Kukla žil poměrně bohémským životem. Miloval život noční Prahy, jako investigativní novinář si oblíbil prostředí pražské galérky. Jeho reportáže žel trpěly značným zkreslováním a zveličováním pražského života, pražského podsvětí zvláště. Výsledkem toho byla jeho nejznámější braková díla z pražského podsvětí. Ve fiktivní reportáži Podzemní Praha například popisuje ve skutečnosti neexistující podzemní labyrint pod hlavním městem, který podle Kukly podzemními štolami spojuje pražské Židovské pece s podzemím Vyšehradu. Jinými podzemními chodbami vedenými pod dnem Vltavy je pravobřežní podzemní Praha spojena s podzemím na pravém břehu Vltavy. Různými chodbami se tak lze podle Kukly dostat až daleko za Břevnov. Jeho smyšlené reportáže – zvláště Podzemní Praha – byly na přelomu 19.a 20. století i během první republiky velice populární. Miroslav Josef Krňanský natočil podle Kuklovy knihy Bahno Prahy němý film. Podzemní Praha se jako tragikomedie dostala koncem dvacátých let do repertoáru Tylova divadla. Začátkem sedmdesátýc...

Více od autora