Luboš Zelený
Pohádka z duhového poháru

Luboš Zelený

Ing. Luboš Zelený je český spisovatel, básník, prozaik, překladatel a dramatik. Narodil se 23. 12. 1946 v Městci Králové. Dětství a školní léta prožil ve Velkých Výklekách. Vystudoval Gymnázium v Městci Králové a Poděbradech a lesnickou fakultu VŠZ v Brně . Postgraduálně studoval knihovnictví a informatiku a kurz žurnalistiky. Pracoval jako lesní dělník, pomocný asistent VŠZ, technik polesí, středoškolský profesor, ředitel okresní knihovny, vedoucí odboru kultury a ochrany přírody ONV, historik, redaktor a šéfredaktor deníku, asistent poslance PČR. Od roku 2007 se věnuje literatuře a publicistice. Žije v Trutnově. V jeho básnických sbírkách převažuje rustikální tematika, v knihách pro děti jsou pohádky zasazené do regionu Krkonoš,Podkrkonoší a areálu Státního zámku Kuks. První zmínky o literární tvorbě sahají do padesátých let, kdy vznikl text Ostrov malého Igota. Toto směřování dostalo podporu na vysokoškolských studiích , když v letech 1968/1969 se jako redaktor účastnil práce na vydávání studentského časopisu lesnické fakulty Lef, kde byly otištěny i jeho první básně. V těchto letech vznikla také samizdatová sbírka básní Kytice pro hrbatého špicla. Zásadní je zejména působení Lefu v období Palachova týdne a studentské stávky . Zelený díky Lefu poznal řadu brněnských a později pražských literátů. Z mladých se sešel s partou kolem časopisu Kurýr, který vedl básník a prozaik Ludvík Štěpán. Ten mu v posledním čísle časopisu Kurýr otiskl první sloupek básní, a sestavil sborník Čas, kterým mládí jde, do něhož L. Zelený přispěl prózou Obraz světa. V tomto období však poezie u Zeleného zcela převážila. Byla recitována v brněnské Múze, v Praze v pořadech Jana Buriana v divadle Maringotka, následovala Viola. Své básně publikoval v Čs. vojákovi, v Mladé frontě, Tvorbě, Květech, ve Světu práce, i povídky a pohádky pak o...