Vladislav Vančura, Karel Konrád, Jaroslav Jan Paulík
Poetistická próza

2002 | Nakladatelství Lidové noviny

Svazek přináší z Vančurových próz: Dlouhého, Širokého, Bystrozrakého a Rozmarné léto. Konrádovu Robinsonádu, Rinaldina a Dinah, z nichž první je nejvíce inspirovaná avantgardou. Z díla méně známého Jaroslava Jana Paulíka Arizonu, která sice postrádá hravost Konrádových děl, využívá však podobných jazykových prostředků …. Paulíkovo vidění skutečnosti je ovšem vážnější a těžkomyslnější. Spojujícím rysem Arizony s ostatními Paulíkovými díly je autorova "filozofie dobrodružství". Svým pojetím skutečnosti, krásy i tajemna má poslední uváděný autor blíže k Tomanově generaci. Závěr vydání obsahuje komentované charakteristiky jednotlivých próz a textologické poznámky. Komentář, před rozborem jednotlivých próz , obnáší genezi avantgardní estetiky a poetiky, a to až po vrchol jejího rozkvětu včetně epické prózy. Východiskem k vydání próz tohoto svazku jsou první vydání a ctí individuální autorský styl. Drobné textolgické úpravy respektují současná pravidla pravopisu. 19.9.2002 A1 hladkai Svazek přináší z Vančurových próz: Dlouhého, Širokého, Bystrozrakého a Rozmarné léto. Konrádovu Robinsonádu, Rinaldina a Dinah, z nichž první je nejvíce inspirovaná avantgardou. Z díla méně známého Ja…roslava Jana Paulíka Arizonu, která sice postrádá hravost Konrádových děl, využívá však podobných jazykových prostředků . Paulíkovo vidění skutečnosti je ovšem vážnější a těžkomyslnější. Spojujícím rysem Arizony s ostatními Paulíkovými díly je autorova "filozofie dobrodružství". Svým pojetím skutečnosti, krásy i tajemna má poslední uváděný autor blíže k Tomanově generaci. Závěr vydání obsahuje komentované charakteristiky jednotlivých próz a textologické poznámky. Komentář, před rozborem jednotlivých próz , obnáší genezi avantgardní estetiky a poetiky, a to až po vrchol jejího rozkvětu včetně epické prózy. Východiskem k vydání próz tohoto svazku jsou první vydání a ctí individuální autorský styl. Drobné textolgické úpravy respektují současná pravidla pravopisu. 19.9.2002 A1 hladkai

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce vybledlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	616
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071065382
ISBN:	9788071065388
Edice:	Česká knižnice
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 10:55
Číslo položky:	1477709

O autorech

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora

Karel Konrád

Karel Konrád byl prozaik a fejetonista se sklonem k ironii a satiře, významný představitel básnické prózy. Karel Konrád se narodil v Lounech v rodině kupce. Po maturitě na lounksé reálce byl v roce 1917 odveden do armády, z výcviku byl však ze zdravotních důvodů propuštěn do civilu. Jako dobrovolník se zúčastnil několik měsíců vojenského obsazování Slovenska. Po návratu složil Karel Konrád na gymnáziu v Jindřichově Hradci doplňovací maturitu a začal studovat na filozofické fakultě. Studium však nedokončil a pobýval jako společník u básníka Sovy. Od září 1922 učil Karel Konrád na obecné škole, ale po necelém půlroce byl propuštěn pro své komunistické smýšlení. Potom se zabýval jen novinářstvím a literaturou. Karel Konrád byl členem Devětsilu, pracoval jako redaktor Rudého práva, v časopisech Trn, Přestávka Divadla Vlasty Buriana aj. Karel Konrád podnikl cesty do Francie a Itálie, po 2. světové válce i do Jugoslávie, Řecka, Polska a Sovětského svazu. O svých cestách psal reportáže. Do roku 1948 pracoval Karel Konrád v Rudém právu a poté zastával vysoké funkce v zestátněném filmu. Příjemnou Konrádovou zvláštností byla jeho schopnost trvalých a vroucích vztahů k lidem. Jeho ženou byla dcera literárního kritika Bohumila Polana - Milena. Jeho hluboké přátelské vztahy předurčily jeho jemnocitné vykladačství mnoha básníků a umělců vůbec.

Více od autora