Giacomo Leopardi
Poesie luny

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Nový překlad lyrické tvorby italského básníka první třetiny 19. století obsahuje 40 zpěvů, které pro svou ryzost, intenzitu a vybroušenou formu zůstávají trvalou součástí světové literatury. Námětem smutných a zahořklých zpěvů je bezútěšný stav Itálie, bezcitnost přírody, básníkovy zklamané sny o lásce, ženách, společn…osti. Nový překlad lyrické tvorby italského básníka první třetiny 19. století obsahuje 40 zpěvů, které pro svou ryzost, intenzitu a vybroušenou formu zůstávají trvalou součástí světové literatury. Námětem s…mutných a zahořklých zpěvů je bezútěšný stav Itálie, bezcitnost přírody, básníkovy zklamané sny o lásce, ženách, společnosti.

Stav

Mírně opotřebená

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka František Muzika
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
Překladatel:	Kamil Bednář
Edice:	218. svazek ed. 218. svazek ed. Světová četba
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 4. 2017 12:49
Číslo položky:	10204

O autorovi

Giacomo Leopardi

Giacomo Leopardi byl jedním z největších italských romantických básníků, filozof, esejista a filolog. Pocházel ze šlechtické rodiny, náležel mu titul hraběte. Rodina obývala starobylý palác v městečku Recanati. Měl dva sourozence, sestru Paolinu a bratra Carla. Kvůli tělesné slabosti se v dětství věnoval především studiu. Už jako chlapec vynikal mimořádným nadáním a intelektem. Jako samouk dokonale ovládl klasické jazyky a už v osmnácti letech publikoval své první vědecké práce, především z oboru klasické filologie. Vlivem soustavného studia, kdy téměř nevycházel z domu, se zhoršil jeho zrak i pokřivení páteře. Žil velmi osaměle, stýkal se jen se členy rodiny. V roce 1817 se začal dopisovat se spisovatelem Pietrem Giordanim, pod jehož vlivem získal potřebné sebevědomí a rozhodl se definitivně pro literární dráhu. V roce 1819 vydal své první básně , v roce 1821 dvě italské básně , které mu vynesly okamžitou slávu a uznání. Přibližně v té době se ale začala rozvíjet jeho neobyčejně pesimistická filosofie. Leopardi věřil, že celý život je jen neodvratné a nevyhnutelné utrpení, ze kterého existuje jediná cesta, totiž zánik. Tuto rezignovanou životní filosofii vtěloval do svých básní i próz. Sbírkou osobních pocitů, filozofických úvah, literárních a filologických poznámek, záznamů jeho životních událostí je jeho deník, který začal psát v r. 1818 a pokračoval dalších patnáct let. Deník byl publikován pod názvem Zibaldone až v r. 1898. Kvůli tyranskému otci odešel ve čtyřiadvaceti letech od své rodiny, protloukal se velmi chudě jako spisovatel, překladatel a filolog. V roce 1824 vyšly jeho básně, psané klasicky uměřeným, nerýmovaným jedenáctislabičným veršem, poprvé knižně. Ve stejném roce začal psát svou klíčovou prózu Operette morali , v níž Leopardi své filozofické názory vyjádřil formou krátkých...

Více od autora