Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 420, [8] barev. obr. příl |
Jazyky: | česky , francouzsky |
Překladatel: | Šárka Belisová, Gabriela Veselá |
Edice: | 19. svazek ed. Historická paměť. Velká řada 3x |
Vydání: | Vyd. 2., V Pasece 1 |
ISBN: | 978-80-7432-027-9 (váz.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 11. února 2022 12:36 |
Číslo položky: | 280640 |
Klasické a čtenářsky velmi úspěšné dílo nizozemského historika Johana Huizingy (1872–1945) je široce pojatým portrétem života v Burgundsku, severní Francii a Nizozemí 14. a 15. století. Doba přelomu, v níž se o slovo začínají hlásit nové, renesanční formy, je bohatá na témata a obrazy, jejichž pestrosti autor s chutí využívá. Vedle forem a idejí uměleckých a náboženských zachycuje ideál rytířství, formy lásky, učení mystiků a každodenní život středověkého člověka. Ideální a reálné je tu často v napětí, oba póly jsou však u Huizingy vždy napájeny tímtéž duchem sklonku středověku: vášní, která je velmi živočišná a často velmi bizarní.
Johan Huizinga byl nizozemský kulturní historik, autor knihy Homo ludens. Huizinga se narodil v rodině univerzitního profesora lékařství, po maturitě studoval jazyky, historii a antropologii v Groningenu a roku 1895 složil státní zkoušku pro učitele nizozemštiny a dějepisu. Po krátkém pobytu v Lipsku promoval roku 1896 v Groningenu prací o komické postavě Vidušaky ve starém indickém divadle. Od roku 1897 učil historii v Haarlemu a od roku 1903 přednášel starou indickou literaturu v Amsterdamu. Od roku 1905 přednášel historii v Groningen a od roku 1915 byl profesorem obecné historie v Leidenu, a to až do zavření univerzity nacisty v roce 1942. Od roku 1916 byl vedle toho členem Nizozemské akademie věd a redaktorem kulturního časopisu De gids. Roku 1919 vyšla jeho kniha Podzim středověku, která ho proslavila. Roku 1926 podnikl cestu po USA, v letech 1927–1931 byl děkanem fakulty a roku 1933 rektorem Leidenské univerzity. Přednášel v mnoha zemích a získal čestné doktoráty v Tübingen a v Oxfordu. Roku 1938 vyšla jeho druhá slavná kniha, Homo ludens, základní kulturně-antropologické pojednání o kulturním významu hry. Jako rektor univerzity vyloučil 1933 ze studentské konference německého nacistického studenta pro jeho antisemitský článek, což vyvolalo diplomatický protest z německé strany a přivodilo Huizingovi zákaz publikací v Německu. Po obsazení Nizozemska Německem byl roku 1942 nejprve internován, ale na základě lékařského dobrozdání propuštěn do domácího vězení v obci De Steeg, kde roku 1945 zemřel. Huizinga napsal řadu historických prací o dějinách Nizozemska v 15. a 16. století a o různých tématech kulturních dějin, životopis Erasma Rotterdamského a mnoho jiných; jeho sebrané spisy mají 9 svazků V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Huizinga na německé Wikipedii. ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem