Knihy
Fyzika a příbuzné vědy
Astronomie
Rudolf Steiner
Podstata včel ; Kosmická chemie

Rudolf Steiner
Podstata včel ; Kosmická chemie

2009 | Nakladatelství Fabula

Kniha obsahuje dva cykly přednášek Rudolfa Steinera. V první cyklu si autor všímá především kosmických těles, kosmických sil, jejich souvislosti s člověkem a s přírodním děním vůbec a také chemických prvků a sloučenin. V druhém cyklu se z větší části hovoří o včelách, pak také o vosách a mravencích.
V této knize naj…dete odpovědi na otázky: Proč se včely rojí?, Jaká je souvislost mezi úlem a lidskou hlavou?, Jaký význam má včelí jed?, Kdy jsou hadi neslušní?, Jak souvisí obrna s púdou Země?, Proč je včela živočichem slunečním a trubec pozemským?, V čem spočívá dobrodiní medových kúr?, Proč je zdravá trnková šťáva?, Proč nemohou koně počítat?, Existuje spojení mezi včelami a včelařem?, Co dávají včely, vosy a mravenci rostlinám a Zemi?, Jak se projevuje a púsobí duch v přírodě?, V čem je nebezpečí umělého chovu včel?, Jak šťávy z listú jistých košťálovin mohou převzít určité činnosti plic?, Jak púsobí zemská elektřina a polární záře?, Jak rozmnožování jako druhý konec myšlení souvisí s púsobením vodíku a sody?

Kapitoly: Kosmická chemie-Podstata motýlú, O kyanovodíku a dusíku, kysličníku uhličitém a kyslíku, Člověk a Země na severu a jihu, O podstatě vodíku, O povaze komet, Působnost látek ve vesmíru a v lidském těle-železo a sodík, O příčinách dětské obrny-o rostlinném růstu. Podstata včel-Nevýhody umělého odchovu včel, Včela a člověk, O vnímání včel, Med a křemen, O medu, O žlabatce, O včelím jedu a o mravencích, Význam kyseliny mravenčí, Kyselina šťavelová, kyselina mravenčí, kysličník uhličitý a jejich význam v přírodě. Kniha obsahuje dva cykly přednášek Rudolfa Steinera. V první cyklu si autor všímá především kosmických těles, kosmických sil, jejich souvislosti s člověkem a s přírodním děním vůbec a také chemických …prvků a sloučenin. V druhém cyklu se z větší části hovoří o včelách, pak také o vosách a mravencích.
V této knize najdete odpovědi na otázky: Proč se včely rojí?, Jaká je souvislost mezi úlem a lidskou hlavou?, Jaký význam má včelí jed?, Kdy jsou hadi neslušní?, Jak souvisí obrna s púdou Země?, Proč je včela živočichem slunečním a trubec pozemským?, V čem spočívá dobrodiní medových kúr?, Proč je zdravá trnková šťáva?, Proč nemohou koně počítat?, Existuje spojení mezi včelami a včelařem?, Co dávají včely, vosy a mravenci rostlinám a Zemi?, Jak se projevuje a púsobí duch v přírodě?, V čem je nebezpečí umělého chovu včel?, Jak šťávy z listú jistých košťálovin mohou převzít určité činnosti plic?, Jak púsobí zemská elektřina a polární záře?, Jak rozmnožování jako druhý konec myšlení souvisí s púsobením vodíku a sody?

Kapitoly: Kosmická chemie-Podstata motýlú, O kyanovodíku a dusíku, kysličníku uhličitém a kyslíku, Člověk a Země na severu a jihu, O podstatě vodíku, O povaze komet, Působnost látek ve vesmíru a v lidském těle-železo a sodík, O příčinách dětské obrny-o rostlinném růstu. Podstata včel-Nevýhody umělého odchovu včel, Včela a člověk, O vnímání včel, Med a křemen, O medu, O žlabatce, O včelím jedu a o mravencích, Význam kyseliny mravenčí, Kyselina šťavelová, kyselina mravenčí, kysličník uhličitý a jejich význam v přírodě.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	293
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090282970
ISBN:	9788090282971
Vydáno v:	Hranice
Vystaveno:	18. 3. 2025 14:38
Číslo položky:	1184377

O autorovi

Rudolf Steiner

Rudolf Steiner – 30. března 1925, Dornach u Basileje, Švýcarsko) byl rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Byl zakladatelem antroposofie, waldorfského školství, biodynamického zemědělství, antroposofického lékařství a nové umělecké formy – eurytmie. Rudolf Steiner se narodil jako syn železničního úředníka, dostalo se mu římskokatolického křtu a jako chlapec ministroval v katolickém kostele v Neudörflu. Od 11 let studoval na vídeňském reálném gymnáziu ve Wiener Neustadtu, kde v roce 1879 maturoval. Zajímala ho hlavně matematika a deskriptivní geometrie, soukromě studoval latinu a řečtinu a četl Kanta. Roku 1879 se zapsal na Vysoké učení technické ve Vídni s úmyslem stát se inženýrem. Již v osmi letech se u něho, podle jeho slov, objevily jasnovidné schopnosti. Tím se mu prý otevřela možnost "žít od toho okamžiku s duchovními bytostmi přírody". Na cestách do Vídně se seznámil s Felixem Koguzkim, formálně nevzdělaným, ale duchovně založeným bylinkářem, který Steinerovi ukázal "instinktivní vědění pravěku". Také se tehdy setkal s osobou, jejíž jméno nikdy nezveřejnil, nazýval ji Mistr, a ten Steinera zasvěcoval do spirituálního obrazu světa. Zároveň ho tento Mistr přivedl na myšlenku prosadit tento způsob nazírání na svět v západním světě. Ve Vídni docházel mezi umělce a vzdělance a diskutoval zde s představiteli kultivovaného katolicismu o reinkarnaci a christologii. S argumentací katolických teologů byl nespokojen, nesouhlasil s jejich popíráním možnosti reinkarnace. Jeho učitel, literární historik Karl Julius Schröer ho seznámil s pracemi Johanna Wolfganga von Goetha a Steiner se podílel na vydávání jeho spisů. Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfóza. Vysvětloval tímto pojmem skutečnost, že v přírodě se vše živé vyvíjí, nic nezůstává tak jak to Bůh kdysi stvořil. Nevědomky na tuto ideu navazoval svou prací Charles Darwin. Profesor Schröer dopo...

Více od autora