Jorge Amado, Howard Fast, Langston Hughes, Pierre Gamarra, Peter Abrahams, André Stil, Albert Maltz, Frank Hardy, Alves Redol, Jesús Izcaray, Mike Quin, Ivar Lo-Johansson, Onelio Jorge Cardoso, Alexander Saxton, Giorgio Ognibene, Maïté, C. Hall Thompson, Amedeo Ugolini, Milutin Velemir, Carl Offord, Silvio Micheli, Hugh McBain, Machmut Makal, Reinaldo Lomboy, Pereira Gomes
Pod patou kapitálu : svědectví díla pokrokových autorů o životě mládeže v kapitalistických zemích

1953 | Nakladatelství Mladá fronta

Svědectví díla pokrokových autorů o životě mládeže v kapitalistických zemích.

Antologie 36 povídek a výňatků z románů, jejichž autory jsou P. Abrahams, Sabahattin Ali, Jorge Amado, O.J. Cardoso, H. Fast, P. Gamarra, P. Gomes, F. Hardy, L. Hughes, J. Izcaray, H. Laxness, I. Lo-Johansson, R.L. Maité, M. Makal, A. …Maltz, H. McBain, S. Micheli, C. Offord, G. Ognibene, M. Quin, A. Redol, A. Saxton, A. Stil, C.H. Thompson, A. Ugolini a M. Velemir. První čast antologie, nazvaná "Neštěstí být mladým" dokumentuje, jak desetitisíce mladých dělníků bez práce a rolníků bez půdy v kapitalistických zemích doplácejí sníženou životní úrovní i svými životy na válečné zájmy amerických monopolistů, na sociální nespravedlnost a rasovou diskriminaci. Druhá část "V boji za svobodu" ukazuje, jak na politiku války a vykořisťování odpovídá mládež kapitalistického světa spolu se všemi pokrokovými silami bojem proti fašisaci svých zemí, proti soustavnému olupování dělníků a bojem za národní nezávislost a za zachování míru. Svědectví díla pokrokových autorů o životě mládeže v kapitalistických zemích.

Antologie 36 povídek a výňatků z románů, jejichž autory jsou P. Abrahams, Sabahattin Ali, Jorge Amado, O.J. Cardoso…, H. Fast, P. Gamarra, P. Gomes, F. Hardy, L. Hughes, J. Izcaray, H. Laxness, I. Lo-Johansson, R.L. Maité, M. Makal, A. Maltz, H. McBain, S. Micheli, C. Offord, G. Ognibene, M. Quin, A. Redol, A. Saxton, A. Stil, C.H. Thompson, A. Ugolini a M. Velemir. První čast antologie, nazvaná "Neštěstí být mladým" dokumentuje, jak desetitisíce mladých dělníků bez práce a rolníků bez půdy v kapitalistických zemích doplácejí sníženou životní úrovní i svými životy na válečné zájmy amerických monopolistů, na sociální nespravedlnost a rasovou diskriminaci. Druhá část "V boji za svobodu" ukazuje, jak na politiku války a vykořisťování odpovídá mládež kapitalistického světa spolu se všemi pokrokovými silami bojem proti fašisaci svých zemí, proti soustavnému olupování dělníků a bojem za národní nezávislost a za zachování míru.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	327, [5]
Jazyk:	česky
Edice:	77. svazek ed. 77. svazek ed. Nástup
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2023 11:55
Číslo položky:	652287

O autorech

Howard Fast

Howard Melvin Fast byl americký spisovatel, scenárista a publicista. Narodil se v chudé židovské rodině . Od dětství cestoval po Americe a živil se různými nekvalifikovanými profesemi, v osmnácti letech vydal svůj první román Two Valleys a stal se profesionálním spisovatelem. Věnoval se především námětům z americké historie: napsal životopis Thomase Paina nebo knihu Freedom Road, v niž se zabýval osudy černých otroků osvobozených po občanské válce. Psal také komerční literaturu pod pseudonymy E. V. Cunningham a Walter Ericson. Za druhé světové války pracoval pro Office of War Information. V roce 1943 vstoupil do Komunistické strany Spojených států amerických a psal pro její noviny Daily Worker. V roce 1950 byl vyšetřován Výborem pro neamerickou činnost a když odmítl vypovídat, byl odsouzen k tříměsíčnímu vězení. Velká nakladatelství s ním přestala spolupracovat, založil proto v roce 1952 vlastní firmu Blue Heron Press, kde vydal svůj nejúspěšnější román Spartakus. V roce 1952 neúspěšně kandidoval do Kongresu za American Labor Party. Byla mu udělena Stalinova cena míru. Ve druhé polovině 50. let se od komunismu odklonil, což vysvětlil rozčarováním z odhalení Stalinových zločinů a ze sovětské intervence v Maďarsku. Poté, co byl v roce 1960 zrušen zákaz působení komunistů v americkém filmovém průmyslu, odešel Fast do Hollywoodu a stal se scenáristou. Podle jeho námětů vznikly filmy Spartakus, Podzim Čejenů, Man In the Middle, Přelud, Jednadvacet hodin v Mnichově, The Immigrants a Dubnové ráno a seriály The Lives of Benjamin Franklin a How the West Was Won. Svůj život popsal v autobiografii Being Red . Spisovatelem se stal i jeho syn Jonathan Fast.

Více od autora

Jorge Amado

Jorge Leal Amado de Faria byl brazilský spisovatel. Narodil se jako syn majitele kakaové plantáže na farmě Ferradas v okresu Itabuna v brazilském státě Bahia. Když měl jeden rok, rodina se kvůli epidemii neštovic přestěhovala do nedalekého města Ilheus, kde trávil celé dětství. Jezuitskou školu a gymnázium studoval ve městě Salvador. Během studia začal psát a vstoupil do literárních kruhů. Pomáhal zakládat Akademii rebelů. Jeho první román Země karnevalu vyšel roku 1931. V roce 1933 se oženil, ve stejném roce vyšel jeho druhý román Kakao . Roku 1935 ukončil úspěšně studium práv na vysoké škole v Rio de Janeiro. Jako aktivní člen Brazilské komunistické strany byl donucen roku 1941 emigrovat do Argentiny a pak do Uruguaye. Zpět se vrátil roku 1944. V tomtéž roce se rozvedl. Roku 1945 kandidoval úspěšně na brazilského Národního shromáždění za komunistickou stranu. Navrhl dodnes platný zákon o náboženské svobodě. V tomtéž roce se podruhé oženil. Jeho žena Zélia Gattai byla dcerou italských přistěhovalců. Roku 1947 byla Brazilská komunistická strana zakázána a Amado byl nucen s celou rodinou emigrovat. Od 1950 do 1952 žil v Československu, kde se narodila jeho dcera Paloma. Amado zemřel 6. srpna 2001 v Salvadoru . Jeho popel byl uložen na zahradě jeho domu na ulici Alagoinhas v den jeho nedožitých 89. narozenin. Dostal titul člena čestné legie v Argentině, Chile, Španělsku, Francii, Portugalsku a Venezuele. Byl doktorem honoris causa na univerzitách v Brazílii, Portugalsku, Itálii, Izraeli a Francii. Amado napsal více jak 30 románů a divadelních her. Některé byly zfilmovány. V jeho románech je silný sociální náboj, např. popisoval boje o půdu, vykořisťování dělníků, pracujících na kakaových plantážích, všudypřítomnou chudobu a politickou moc, líčil Brazílii jako směsici kultur a etnik. Anna Seghers ho považovala za 'brazilského Balzaca'. Od roku 1961 byl...

Více od autora