Knihy
Beletrie
Německá literatura
Joseph Roth
Pochod Radeckého ; Kapucínská krypta

Joseph Roth
Pochod Radeckého ; Kapucínská krypta : Kapucínska krypta

1986 | Nakladatelství Odeon

V Pochodu Radeckého, jednom z nejvýznamnějších děl rakouské literatury dvacátého století, zobrazuje Joseph Roth na třech generacích rodiny Trottů úpadek a pád rakousko-uherské monarchie. Joseph Trotta, potomek chudých slovinských rolníků ze Sipolje, jehož otec to dotáhl až na poddůstojníka, zachrání v bitvě u Solferina… život mladému císaři Františku Josefovi, za což je povýšen do šlechtického stavu. A ještě jeho vnuk bojuje za téhož císaře v první světové válce. S neodolatelnou komikou je vylíčen stařičký mocnář, s jemným humorem poměry v armádě. Na tento román volně navazuje Kapucínská krypta, v níž vídeňský potomek bratra hrdiny od Solferina prožívá první světovou válku, ruské zajetí, návrat domů. A končí-li Kapucínská krypta vpádem nacistů do Vídně, je to i vysvětlení, proč odtud odešel Roth, jehož životní krédo znělo: „Kde se koná dobro, tam je můj domov. A domov, který ničiní ni dobrého, to není žádný domov.“
01-054-86 V Pochodu Radeckého, jednom z nejvýznamnějších děl rakouské literatury dvacátého století, zobrazuje Joseph Roth na třech generacích rodiny Trottů úpadek a pád rakousko-uherské monarchie. Joseph Trotta…, potomek chudých slovinských rolníků ze Sipolje, jehož otec to dotáhl až na poddůstojníka, zachrání v bitvě u Solferina život mladému císaři Františku Josefovi, za což je povýšen do šlechtického stavu. A ještě jeho vnuk bojuje za téhož císaře v první světové válce. S neodolatelnou komikou je vylíčen stařičký mocnář, s jemným humorem poměry v armádě. Na tento román volně navazuje Kapucínská krypta, v níž vídeňský potomek bratra hrdiny od Solferina prožívá první světovou válku, ruské zajetí, návrat domů. A končí-li Kapucínská krypta vpádem nacistů do Vídně, je to i vysvětlení, proč odtud odešel Roth, jehož životní krédo znělo: „Kde se koná dobro, tam je můj domov. A domov, který ničiní ni dobrého, to není žádný domov.“
01-054-86

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	402
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jitka Fučíková
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	1. vyd. tohoto souboru (3. vyd. Pochodu Radeckého, 2. vyd. Kapucínské krypty)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 4. 2025 9:14
Číslo položky:	1218296

O autorovi

Joseph Roth

Joseph Roth – 27. května 1939 Paříž) byl rakouský spisovatel a novinář židovského původu, který se proslavil zejména romány Pochod Radeckého a Kapucínská krypta. Narodil se v rodině židovského obchodníka v haličském městě Brody. Jeho otec se však brzy nato na cestě z Hamburku pomátl, byl odvezen do ústavu pro choromyslné a později k zázračnému rabínovi v Haliči, kde ještě dlouho jako nesvéprávný žil. Jeho choroba uvedla rodinu do těžkého postavení, protože matka se s manželem nemohla ani rozvést a chasidští židé pokládali choromyslnost za boží trest. Po maturitě roku 1913 odešel Roth do blízkého Lvova, kde začal studovat na univerzitě. O rok později odešel do Vídně, kde studoval filosofii a germanistiku, ale roku 1916 se dobrovolně přihlásil do armády a sloužil jako armádní novinář ve Lvově. Válka, smrt císaře Františka Josefa I. a rozpad Rakouska-Uherska znamenaly pro mladého Rotha těžký otřes – nejen ztrátu rakouské vlasti, ale i konec „starých časů“, s nímž se nikdy úplně nesmířil. Po válce nemohl ve studiu pokračovat a začal psát do novin, od roku 1920 v Berlíně. Roku 1922 se ve Vídni oženil s Friederike Reichler, od roku 1923 psal fejetony pro prestižní Frankfurter Zeitung, přispíval ale i do jiných novin, např. Prager Tagblatt. V první polovině 20. let inklinoval Roth k socialismu. V tomto duchu je zaměřená jeho publicistika do rakouských listů Der Neue Tag a Vorwärts . V roce 1925 byl korespondentem Frankfurter Zeitung v Paříži a v následujících letech psal reportáže z cest např. po Sovětském svazu, který navštívil v létě 1926, Jugoslávii, Polsku a Itálii. Cesta do SSSR mu poskytla námět pro román Útěk bez konce. Už v roce 1926 začala jeho žena trpět duševní nemocí, která se stále zhoršovala, takže od roku 1930 žila po ústavech a roku 1940 zahynula jako oběť nacistické eutanázie choromyslných. Její choroba jej velice trápila a snažil se hledat pomoc i u haličského rabína. Jelikož nic ...

Více od autora