Jiří Volf
Po stopách koní

1972 | Státní pedagogické nakladatelství

Populární přírodovědné poučení o příslušnících všech tří podrodů čeledi koňovitých - koních, oslech i zebrách - neopomíjí ani jejich křížence . Stručně vypovídá o historickém vývoji zvířat, o životě divokýchplemen. Nejvíce zájmu ovšem věnuje koním a jejich šlechtění a chovu. Knížka přináší rovněž informace o závodním a… sportovním jezdectví. Je vybavena značným počtem fotografií rozmanitých odrůd. Populární přírodovědné poučení o příslušnících všech tří podrodů čeledi koňovitých - koních, oslech i zebrách - neopomíjí ani jejich křížence . Stručně vypovídá o historickém vývoji zvířat, o životě d…ivokýchplemen. Nejvíce zájmu ovšem věnuje koním a jejich šlechtění a chovu. Knížka přináší rovněž informace o závodním a sportovním jezdectví. Je vybavena značným počtem fotografií rozmanitých odrůd.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Přemysl Vanke
Edice:	Knižnice všeobecného vzdělání mládeže. Řada Maják
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2024 13:23
Číslo položky:	828870

O autorovi

Jiří Volf

Dr. Jiří Volf je bezesporu jedním z nejznámějších pracovníků pražské zoologické zahrady. Působil tu čtyřicet let jako provozní zoolog a posléze vedoucí oddělení obchodu a dokumentace. Mezinárodní věhlas mu přinesla funkce vedoucího mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, kterou zpracovával a vydával od roku 1960 do roku 1990. V zoologické veřejnosti je dobře znám jako velmi plodný autor – je autorem nebo spoluautorem 22 populárně naučných knih, 160 odborných prací a stejného počtu popularizujících článků, esejí a úvah. Jiří Volf je natolik svébytná osobnost historie pražské zoologické zahrady, že se de facto stal živou legendou a kolují o něm nesčetné historky a zkazky. Pověstná je zejména jeho kritičnost a urputnost, hraničící místy až se zavilostí. Pokud byl přesvědčen o své pravdě, nikdy neváhal své názory hlasitě prezentovat, a to často k nelibosti nadřízených a mocných ve svém okolí. Na to ovšem několikrát v životě doplatil, ale nakonec jak sám říká, vždy něco získal. Jeho život se často ubíral úplně jinými cestami, než si on sám představoval, přesto ale nakonec vždy dokázal využít každé možnosti, která se mu naskytla. On sám na to vzpomíná: „Nepokládám za stěžejní skutečnost, že jako dítko školou povinné jsem chtěl být krmičem v zoo, ani to, že později, díky mimořádné toleranci rodičů, se náš městský byt stal spíše viváriem. Kdyby třídní profesorka před maturitou nezlikvidovala můj kádrový posudek, nedostal bych se na vysokou školu, kde bych se na přírodovědecké fakultě lidsky nesblížil s panem doc. Waltrem Černým. Podstatný vliv na můj další „vývoj“ měl v padesátých létech další posudek, tentokrát od fakultní organizace ČSM, který mně po promoci zavřel dveře od vyhlédnutého Výzkumného ústavu lesa a myslivosti na Zbraslavi i na Vysokou školu zemědělskou v Praze. V posudku se doslova pravilo, že poměr J. Volfa k lidově demokratickému zřízení je kladný, nicméně omezený nedostatečnou politickou vyspělostí a další odborný i politický vývoj je do značné mír...

Více od autora