Knihy
Literatura faktu
Jakub Šofar
Po práci legraci

Jakub Šofar, Jan Nejedlý
Po práci legraci : lexikon lidové tvořivosti z dob socialismu - 1

2016 | Nakladatelství BizBooks

Literatura faktu

Víte, čemu se za socialismu říkalo moč mrtvé asfaltérky? Co to byl šedý mor, štrougalky, buzertaška, Leninovy sáně či bakelitový jaguár? V době před revolucí jsme zažívali zlatou éru lidové tvořivosti – a to nejlepší z ní najdete právě v této knize. Dostáváte do ruky jedinečný přehled historie, v níž minulost ožívá …skrze vtipy a žerty. Zábavný i poučný bedekr na cestu do hlubin totality ilustruje dobový obrazový materiál. Víte, čemu se za socialismu říkalo moč mrtvé asfaltérky? Co to byl šedý mor, štrougalky, buzertaška, Leninovy sáně či bakelitový jaguár? V době před revolucí jsme zažívali zlatou éru lidové tvořivost…i – a to nejlepší z ní najdete právě v této knize. Dostáváte do ruky jedinečný přehled historie, v níž minulost ožívá skrze vtipy a žerty. Zábavný i poučný bedekr na cestu do hlubin totality ilustruje dobový obrazový materiál.

Součástí souboru:

Po práci legraci 2016 (1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 12. 9. 2025

	Stav Nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 12. 9. 2025	~~299 Kč~~ 249 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 119 Kč

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	184 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8026505433
ISBN:	9788026505433
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Po práci legraci
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	5. 9. 2025 15:37
Číslo položky:	1380202

O autorech

Jakub Šofar

Narodil se v Novém Městě na Moravě. Dlouhou dobu obýval Žďár nad Sázavou. Knižní a časopisecký redaktor, spisec. Nevoják a neřidič. Po čtyřech semestrech studia na Vysoké škole ekonomické v Praze absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy tamtéž . Poté byl hotelovým recepcionářem a závozníkem ČSAD. V letech 1985–1998 v nakladatelství Horizont, od roku 1999 v edičním oddělení veřejně výzkumné instituce. V letech 1993–2005 redaktor literárního obtýdeníku Tvar, od r. 1999 redaktor kulturně-společenského měsíčníku na internetu Dobrá adresa, od roku 2000 přispěvatel literární přílohy Práva Salon. Spolupráce s Novými knihami , Českým rozhlasem — Vltava , internetovým Portálem české literatury . Další publikování pod desítkou pseudonymů. Edičně připravil mj. výbor z poezie Pavla Ambrože „Homéra“ Moruše , zastoupen např. v antologii Jezdec na delfíně. Antologie české erotické literatury 1990–2005 nebo ve sborníku O fejetonu, s fejetonem . Autor knih Ýbung-ende a Prostší motivy .

Více od autora

Jan Nejedlý

Jan Nejedlý byl český básník, překladatel, redaktor a vydavatel knih i časopisů, později advokát. Jeho bratrem byl vlastenecký kněz a spisovatel Vojtěch Nejedlý. Bratři Nejedlí byli synové řeznického mistra Jan Křtitele Nejedlého a Anny roz. Frydlové. Jan Křtitel Nejedlý patřil mezi zámožné občany města Žebráku, vlastnil větší usedlost a rozsáhlé polnosti, jeho živnost vynášela slušný zisk. Výborná finanční situace rodiny měla pro oba chlapce zásadní význam, neboť bez adekvátní peněžité podpory mohli tehdy studenti procházet nákladnými univerzitními kursy jen s velkými nesnázemi. Jan Nejedlý nebyl zpočátku určen pro právnickou dráhu. Jen shodou šťastných okolností se dostal do Prahy na studia, navzdory původním představám otce, který chtěl, aby Jan v dospělém věku převzal živnost. Díky přímluvám matky a bratra Vojtěcha však nakonec souhlasil s tím, že Jan Nejedlý bude pokračovat ve studiích v Praze. Zde nastoupil zprvu na hlavní piaristickou školu, posléze na staroměstské gymnázium. Poté, co Jan Nejedlý dokončil s výborným prospěchem gymnázium, nastoupil roku 1793 na pražskou univerzitu. Největší vliv na mladého Jana Nejedlého měly přednášky Františka Martina Pelcla, prvního profesora nově zřízené katedry českého jazyka na pražské univerzitě. V době, kdy Pelcl nastoupil do svého úřadu , přichází na filosofickou fakultu i Nejedlý. Od první chvíle věnuje pozornost Pelclovým výkladům o českém jazyce a české literatuře. Pelcl doporučoval svým žákům, aby se seznámili s díly českých klasiků. Sám o svých přednáškách předčítal úryvky z knih Komenského, Veleslavína, Koldína i z děl představitelů jednoty bratrské. Jedním z nejpilnějších žáků Františka Pelcla byl Nejedlý. Na radu svého učitele začal navštěvovat univerzitní knihovnu, kde mohl horlivě studovat starší české tisky. Mimořádný význam měla pro mladého studenta ta skutečnost, že se zde seznámil s K. R. Ungarem. Karel Rafael Unga...

Více od autora