Narodil se v Novém Městě na Moravě. Dlouhou dobu obýval Žďár nad Sázavou. Knižní a časopisecký redaktor, spisec. Nevoják a neřidič. Po čtyřech semestrech studia na Vysoké škole ekonomické v Praze absolvoval Filo­zofickou fakultu Univerzity Karlovy tamtéž . Poté byl hotelovým recepcionářem a závozníkem ČSAD. V letech 1985–1998 v nakladatelství Horizont, od roku 1999 v edičním oddělení veřejně výzkumné instituce. V letech 1993–2005 redaktor literárního obtýdeníku Tvar, od r. 1999 redaktor kulturně-společenského měsíčníku na internetu Dobrá adresa, od roku 2000 přispěvatel literární přílohy Práva Salon. Spolupráce s Novými knihami , Českým rozhlasem — Vltava , internetovým Portálem české literatury . Další publikování pod desítkou pseudonymů. Edičně připravil mj. výbor z poezie Pavla Ambrože „Homéra“ Moruše , zastoupen např. v antologii Jezdec na delfíně. Antologie české erotické literatury 1990–2005 nebo ve sborníku O fejetonu, s fejetonem . Autor knih Ýbung-ende a Prostší motivy .

Jan Nejedlý byl český básník, překladatel, redaktor a vydavatel knih i časopisů, později advokát. Jeho bratrem byl vlastenecký kněz a spisovatel Vojtěch Nejedlý. Bratři Nejedlí byli synové řeznického mistra Jan Křtitele Nejedlého a Anny roz. Frydlové. Jan Křtitel Nejedlý patřil mezi zámožné občany města Žebráku, vlastnil větší usedlost a rozsáhlé polnosti, jeho živnost vynášela slušný zisk. Výborná finanční situace rodiny měla pro oba chlapce zásadní význam, neboť bez adekvátní peněžité podpory mohli tehdy studenti procházet nákladnými univerzitními kursy jen s velkými nesnázemi. Jan Nejedlý nebyl zpočátku určen pro právnickou dráhu. Jen shodou šťastných okolností se dostal do Prahy na studia, navzdory původním představám otce, který chtěl, aby Jan v dospělém věku převzal živnost. Díky přímluvám matky a bratra Vojtěcha však nakonec souhlasil s tím, že Jan Nejedlý bude pokračovat ve studiích v Praze. Zde nastoupil zprvu na hlavní piaristickou školu, posléze na staroměstské gymnázium. Poté, co Jan Nejedlý dokončil s výborným prospěchem gymnázium, nastoupil roku 1793 na pražskou univerzitu. Největší vliv na mladého Jana Nejedlého měly přednášky Františka Martina Pelcla, prvního profesora nově zřízené katedry českého jazyka na pražské univerzitě. V době, kdy Pelcl nastoupil do svého úřadu , přichází na filosofickou fakultu i Nejedlý. Od první chvíle věnuje pozornost Pelclovým výkladům o českém jazyce a české literatuře. Pelcl doporučoval svým žákům, aby se seznámili s díly českých klasiků. Sám o svých přednáškách předčítal úryvky z knih Komenského, Veleslavína, Koldína i z děl představitelů jednoty bratrské. Jedním z nejpilnějších žáků Františka Pelcla byl Nejedlý. Na radu svého učitele začal navštěvovat univerzitní knihovnu, kde mohl horlivě studovat starší české tisky. Mimořádný význam měla pro mladého studenta ta skutečnost, že se zde seznámil s K. R. Ungarem. Karel Rafael Unga...