Knihy
Poezie
Česká poezie
František Gellner
Po nás ať přijde potopa! ; Radosti života ; Nov...

František Gellner
Po nás ať přijde potopa! : Radosti života ; Nové verše ; Don Juan

2003 | Nakladatelství Levné knihy KMa

Gellnerovo buřičství se realizuje v poezii, ze které lze vycítit velikou zlobu nad dobovou morálkou, maloměšťáctvím. Vytržením z marasmu je alkohol a láska prodejných žen. Ale i to je pomíjivé, nuda je všudypřítomná a rezignovaný básník nevidí východisko ani v činorodém životě. Gellnerovo buřičství se realizuje v poezii, ze které lze vycítit velikou zlobu nad dobovou morálkou, maloměšťáctvím. Vytržením z marasmu je alkohol a láska prodejných žen. Ale i to je pomíjivé, nuda j…e všudypřítomná a rezignovaný básník nevidí východisko ani v činorodém životě.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Milan Jaroš
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	478
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073099799
ISBN:	9788073099794
Ilustrátor:	Milan Jaroš
Edice:	Edice českých autorů
Vydání:	1. vyd. v nakl. Levné knihy KMa
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 6. 2021 11:52
Číslo položky:	194572

O autorovi

František Gellner

František Gellner byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. František Gellner se narodil v Mladé Boleslavi v rodině nepříliš zámožného židovského obchodníka, cestoval s otcem jako kramář na pouti a díky tomu poznával pouťovou atmosféru, nalézal zde inspiraci. V rodném městě navštěvoval gymnázium. Po maturitě v roce 1899 dva roky studoval techniku ve Vídni. Od roku 1901 studoval na báňské akademii v Příbrami. Roku 1905 odjel studovat malířství do Mnichova a Paříže. V roce 1909 zahájil své studium na malířské akademii v Drážďanech, o rok později však znovu odjel do Paříže. Od roku 1911 žil v Brně, pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin, je autorem mnoha karikatur spisovatelů a novinářů. Později proslul také jako fejetonista a prozaik. Účastnil se rovněž politického života. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne 13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Gellnerova v městské části Brno-Jundrov. „Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd. Volný verš jsem si neoblíbil, je v něm málo citu. Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.“ Od svých současníků se odlišoval antiliterárností: Básničky se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíží se prozaickému sdělení. Jsou n...

Více od autora