Marie Majerová
Plané milování

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Devět povídek sloučených ze dvou sbírek , v nichž autorka vypráví o ženách a jejich osudech. Zároveň dokumentuje dobu a kritisuje společnot, v jejímž světě se tyto příběhy dějí. "Plané milování neznamená opravdovou, hlubokou lásku. Pravá láska je základem společnosti, plané milování velkým omylem. Velká č ást příčin tě…chto omylů je dědictvím staré společnosti, kdy žena v blahobytném měšťanském prostředí, žijící bez práce, měla nadbytek času pro svou nudu. Tehdy se snažila zaplnit prázdnotu nitra umělými vzněty a v milování, nikoli v lásce, nacházela obsah svého života." Devět povídek sloučených ze dvou sbírek , v nichž autorka vypráví o ženách a jejich osudech. Zároveň dokumentuje dobu a kritisuje společnot, v jejímž světě se tyto příběhy dějí. "Plané milování neznam…ená opravdovou, hlubokou lásku. Pravá láska je základem společnosti, plané milování velkým omylem. Velká č ást příčin těchto omylů je dědictvím staré společnosti, kdy žena v blahobytném měšťanském prostředí, žijící bez práce, měla nadbytek času pro svou nudu. Tehdy se snažila zaplnit prázdnotu nitra umělými vzněty a v milování, nikoli v lásce, nacházela obsah svého života."

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	213
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Spisy Marie Majerové
Vydání:	5. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2024 10:12
Číslo položky:	1030094

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora